Funkční stupnice

  • Existuje přesně stanovený matematický vztah mezi hodnotou jevu a velikostí grafického znázornění hodnoty v mapě[1]
  • Umožňují čtenáři zjistit konkrétní velikost jevu
    • nutné použít jednoduchý diagram se snadno měřitelným parametrem[3]
      • největší použití pro kruhové nebo liniové diagramy[3]
Příklad funkční stupnice – velikosti diagramů jsou úměrné hodnotě, uživatel si tak může podle velikosti odečíst přesnou hodnotu jevu. Diagramy jsou většinou geometrické obrazce (kruh, čtverec, …) Zdroj
  • Užívána především pro konstrukci velikosti diagramů vkládaných do mapy[1]
    • každá číselná hodnota geografického jevu je převedena funkcí na jeho velikost[3]

Druhy funkčních stupnic

Obecné rozdělení stupnic dle [2]

2.1. Funkční stupnice spojité

  • Každá číselná hodnota je převedena na velikost parametru diagramu pomocí funkce[1]
Příklady nejčastěji používaných funkci pro spojitou funkční stupnici. Zdroj [2]

2.2. Funkční stupnice skokové

  • V určité části stupnice vypočtených velikostí grafických symbolů vypuštěny[2]

2.2.1. Funkční stupnice skoková s hiátem

  • Grafická legenda stupnice není zpracována spojitě pro všechny hodnoty[2]
  • Ve stupnici je hiát (mezera) – nespojitý grafický průběh[1]
    • používá se, pokud se v širším intervalu jev nevyskytuje a variační rozpětí je příliš velké[1]
      • místo kde ve stupnici nejsou hodnoty se stane mezerou – hiátem – a zmenší se tím plocha, kterou by na mapě zabrala vyobrazená celá stupnice
    • vypuštění hodnot může být provedeno pouze v tom úseku stupnice, ve kterém se dané hodnoty nevyskytují v mapě[2]
Příklady skokové stupnice s hiátem dle [1]

2.2.2. Skoková stupnice se změnou vzorce

  • Volí se v případě, že se od jisté hranice všechny následné hodnoty výrazně změní[1]
    • časté například při znázornění konurbací – ve shluku jsou města s velkým počtem obyvatel i malé obce v okolí[1]
  • Průběh malých hodnot jednoho funkčního vztahu je přerušen a nahrazen jiným funkčním vztahem[1]
    • např. vzorec pro malé hodnoty (a = [(H:h)1/2]) se nahradí vzorcem pro příliš velké hodnoty (a = [(H:h)1/2]:2)[2]
    • rozdíl mezi parametry diagramů (strany čtverců) před změnou a po změně vzorce musí být výrazný[1]
      • rozdíl slouží k regionalizaci – dle velikostí je možné rozeznat oblasti, které mají něco společného[1]
    • výjimečně je možné nahradit vzorec jedné kategorie vzorcem jiné kategorie[1]
      • např. vztah kubický za kvadratický
      • používá se pouze pokud se v souboru vyskytují dvě skupiny hodnot jevu, které se od sebe výrazně liší[1]
  • Funkční stupnice skoková se změnou vzorce vytvoří v mapě dvě skupiny hodnot, které nelze vzájemně srovnávat[3]
    • obě skupiny mají odlišný vzorec pro výpočet parametrů[3]
Funkční stupnice s přechodem dle [1]
Je patrná výrazná změna velikosti (i tvaru) před a po změně, sloužící k oddělení výrazně rozdílných hodnot.

–> Zpět na rozcestník kartografie

Zdroje

[1] Kaňok, Voženílek: Seriál Chyby v mapách. 8 – Stupnice. Geobusiness 1/2007 – 12/2008
[2] Kaňok: Kartogram a kartodiagram – stanovení objektivní stupnice. Sborník české geografické společnosti. Rok 1999, číslo 4, ročník 106.
[3] Voženílek, V., Kaňok, J., a kol.(2011): Metody tematické kartografie – Vizualizace prostorových jevů. Stupnice v kartografii. Univerzita Palackého v Olomouci, 216s. 9788024427904