Data
- Nejdůležitější při vytváření stupnice je povaha dat[1]
- kvalitativní
- lze je slovně definovat
- povolání, národnost, druh půdy, …
- lze je slovně definovat
- kvantitativní
- vyjádřena číslem a popisují objemovou stránku
- počet obyvatel, produkce mléka v litrech, procento zornění půdy…
- vyjádřena číslem a popisují objemovou stránku
- kvalitativní
Relativní vs. absolutní hodnoty
- Kvantitativní data je nutné dále dělit[1]
- absolutní
- vždy počet nebo množství
- počet obyvatel ve státě, objem produkce v kusech, zisk z výroby v Kč…
- vždy počet nebo množství
- relativní
- vždy převedeny na srovnatelnou jednotku zaručující objektivnější srovnání hodnot
- počet obyvatel na km2, výnos plodiny na hektar, počet narozených na 1000 obyvatel, index stáří…
- pro objektivní srovnání by měly být jednotky vždy přepočteny na jednotky celku
- vždy převedeny na srovnatelnou jednotku zaručující objektivnější srovnání hodnot
- absolutní
- Podle povahy dat následně volíme i vyjadřovací metodu[1]
- absolutní dada – kartodiagram, izolinie, metoda teček (topogafický způsob)
- relativní data – kartogram, pseudokartogram, metoda teček (kartogtoramový způsob)
Druhy stupnic
- Dvě hlavní skupiny:
- intervalové
- funkční
–> Zpět na rozcestník kartografie
Zdroje
[1] Kaňok, Voženílek: Seriál Chyby v mapách. 8 – Stupnice. Geobusiness 1/2007 – 12/2008
[2] Kaňok: Kartogram a kartodiagram – stanovení objektivní stupnice. Sborník české geografické společnosti. Rok 1999, číslo 4, ročník 106.