- Malé plochy – popisovány jako body
- Rozsáhlé plochy – popis uvnitř areálu
- Popis by neměl areál křížit ani z něj přelézat
- Průběh popisu by měl respektovat trend osy polygonu[2]
- pokud je v mapě velké množství areálů stejného druhu, je vhodnější umístit popis vodorovně – usnadňuje to čtenáři čtení[2]
- Vhodné umístit co nejblíže optickému středu polygonu[4]
- čtenář tak snadněji identifikuje popis s polygonem
- Popis by měl svoji délkou vystihovat celý rozsah polygonu[4]
- Velké plochy je možné zaplnit popisem s velkým proložením písma[4]
- používat velká písmena [4]
- malá působí osamoceně a čtenář má s jejich lokalizací větší problém[4]
- doporučeno použít patkové písmo[4]
- vystínované O nebo I s patkami se lépe rozpozná od kruhového znaku nebo linie[4]
- používat velká písmena [4]
- Mezi znakem a hranicí areálu musí být alespoň 1,5 meziznakových mezer[1]
- Při horizontálním zarovnání popisů u skupiny areálů by dva blízké popisy neměly ležet v jedné linii[3]
- měly by být v různých „výškách“
–> Zpět na rozcestník kartografie
Zdroje
[1] Kaňok, Voženílek: Seriál Chyby v mapách. 5 – popis a písmo v mapách. Geobusiness 1/2007 – 12/2008
[2] Bláha, Jan. (2013). Tvorba map ve věku geoinformačních systémů (5. část): Popis v mapě. Geografické rozhledy. 22. 12-13.
[3] ČVUT: Kartografie: e-learninový portál o tvorbě map. Dostupný zde.
[4] Souček: Typografie pro kartografy – část 3. ArcRevue 3/2014. Dostupné zde.