Mapa neobsahující žádný popis je nazývána slepou, respektive němou mapou. Tvorba popisu je jednou z nejtěžších a časově nejnáročnějších částí tvorby mapy, která vzhledem k obtížné automatizaci vyžaduje zvýšenou pozornost. Vzhledem k tomu, že je proces tvorby popisu realizován až jako jeden z posledních úkonů při tvorbě mapy, může znehodnotit celé dílo.
- Nutná autenticita a jazyková správnost všech popisů[1]
- používáno standardizované názvosloví
- preferují se endonyma, exonyma se uvádí v závorce (= dublety)[4]
- endonymum = název v cizím jazyce -> Warszawa, London
- exonymum = Varšava, Londýn
- Popisují se pouze vybrané prvky obsahu mapy[1]
- výběr dle jejich důležitosti vzhledem k účelu mapy
- nelze popsat vše, nadmořská výška vrstevnic pouze u některých a pod.
- popisují se pouze vybrané vlastnosti daných prvků[5]
- u sídla jen název, nikoliv počet obyvatel a jiné…
- výběr dle jejich důležitosti vzhledem k účelu mapy
- Kategorizuje se a každé kategorii přísluší odlišný řez písma, popřípadě odlišné písmo[5]
- písmo a parametry se volí podle významu
- Popis vždy pouze v jednom jazyku[1]
- ve stejném jazyku je i směrovka, název, legenda i tiráž[1]
- Musí být jasné, kterému znaku popis patří
- proto jsou první umisťovány velké popisy, následně střední, až nakonec malé[1]
- Nesmí překrývat jiný bodový znak[1]
- linie a plošné znak překrývat může, ovšem nesmí docházet k překrytí důležitého obsahu[4]
- nesmí být blíže k jinému znaku stejné kategorie, než ke znaku který popisuje[6]
- Nesmí být nikdy převrácený, tedy patami písmen nahoře[2]
- výjimku tvoří vrstevnice
- Má přednost před ostatním obsahem, neměl by být překrýván
- Žádný znak se nesmí vyskytovat mezi popisovaným znakem a jeho popisem[1]
- používá se halo, maska nebo praporek (praporek používat jen zřídka, je moc dominantní)
- Popis má být čitelný od dolního a pravého okraje stránky[4]
- Názvy s předložkounebo s přívlastkem ve zkratce, se zalamují tak,že jméno a k němu vázaná předložka nebo přívlastek jsou na jednom řádku[3]
- předložky (nad, pod, u…) a zkratky (sv., St.)
- pokud je ve jméně pomlčka nebo spojovník a zůstává při dělení na konci řádku, zopakuje se i na začátku druhého[4]
- platí i v cizích jazycích
- Písmena nesmí zanikat v liniích jevů[3]
- například umístění “I” do toku, nebo střed písmen e, c nebo o
- Ke křížení popisů by mělo docházet pod tupým úhlem[4]
- křížící se popisy by se měly vždy odlišovat parametry písma[4]
- vhodné je psát jeden z popisů prostrkaně (se zvětšenou mezerou mezi písmeny)[4]
- křížící se popisy by se měly vždy odlišovat parametry písma[4]
- Minimalizovat křížení popisu s vodními toky, důležitými komunikacemi a hřbetnicemi[4]
- Popis jevu na pevnině je umístěn na pevninu[1]
- Popis objektu na břehové čáře je umisťován přednostně celý na pevninu, popřípadě celý na vodní plochu[1]
- popis by neměl by překrývat břehovou čáru[1] nebo státní hranice[4]
- Přístavy a pobřežní sídla by měly mít popis pouze ve vodě[6]
- jedná se o výjimku – naznačí se tak jejich vztah s vodou, navíc se ušetří místo na pevnině – pokud není ve vodě místo, pak na pevninu, ale nikdy by neměl přetínat břehovou čáru[6]
- Linie by neměla rozdělovat popis a jeho značku[6]
- názvy měst by tak měl zůstat na stejném břehu řeky jako je město[6]
- název nádraží by měl zůstat na stejné straně trati jako je budova nádraží[6]
–> Zpět na rozcestník kartografie
Zdroje
[1] Kaňok, Voženílek: Seriál Chyby v mapách. 5 – popis a písmo v mapách. Geobusiness 1/2007 – 12/2008
[2] Bláha, Jan. (2013). Tvorba map ve věku geoinformačních systémů (5. část): Popis v mapě. Geografické rozhledy. 22. 12-13.
[3] ČVUT: Kartografie: e-learninový portál o tvorbě map. Popis v mapách. Dostupný zde.
[4] Lysák, J.: Popis na mapách. Moderní geoinformační metody ve výuce GIS, 2016. Dostupné zde.
[5] Voženílek, V., Kaňok, J., a kol.(2011): Metody tematické kartografie – Vizualizace prostorových jevů. Popis v mapách. Univerzita Palackého v Olomouci, 216s. 9788024427904
[6] Souček: Typografie pro kartografy – část 3. ArcRevue 3/2014. Dostupné zde.