Měřítko

Neexistuje kartografické zobrazení, které by bylo ve všech částech mapy a směrech délkojevné, proto měřítko nikdy neplatí pro celou plochu mapy. U map velkých měřítek musí být uvedeno vždy, chyba měřítka je na ploše mapy zanedbatelná vzhledem k přesnosti, se kterou jsme schopni na mapě měřit. U map malých měřítek má smysl pouze tehdy, je-li doplněno ve kterém směru či v jaké části mapy platí._[2]

Slovní měřítko

• Pouze na mapách se zanedbatelným délkovým zkreslením ve všech směrech
  • Topografické mapy do měřítka 1 : 200 000 nebo mapy z nich odvozené_[1]
• Na mapách malých měřítek být NESMÍ_[1]
• Psáno se slovem “odpovídá” _[1]
  • např. 1 cm odpovídá 1 km ve skutečnosti
  • 1cm = 1km nebo 1 cm se rovná/je 1 km ve skutečnosti jsou špatně
    • logicky 1 cm není roven jednomu kilometru_[1]
• Časté použití v pohledových mapách (např. mapy lyžařského střediska)_[3]
  • z důvodu specifické perspektivy nelze použít jiných měřítek
    • např. ze základního tábora na vrchol jsou to 2 kilometry
• Velikost písma přibližně stejná, jako popis grafického měřítka_[1]

Číselné měřítko

• Ve formě 1 : M
  • M je měřítkové číslo
  • okolo dvojtečky po obou stranách psáno s mezerami (nebo zúženými mezerami)_[2]
• M je vždy dekadické číslo
  • je možné jej lehce zaokrouhlit, s ohledem na grafickou přesnost mapy a nedélkojevnosti mapy nedojde k výrazným chybám_[2]

• Řády se oddělují mezerou
  • např. 1 : 10 000 000, nikoliv 1 : 10.000.000
• Ideálně 1 : 10 000, 1 : 25 000, 1 : 50 000, 1 : 100 000, 1 : 200 000, 1 : 500 000 a 1 : 1 000 000_[1]
  • méně praktické, ale akceptovatelné je 1 : 75 000, 1 : 250 000 a 1 : 750 000
    • 1 : 1 050 000 či 1 : 24 345 jsou naprosto nevhodné_[1]
• Nad 1 : 1 000 000 vždy po 500 000_[1]
• Tvoříme-li soubor map, sousední měřítka musí být podíly nebo násobky měřítkového čísla_[3]
• Atlasy obsahují logickou měřítkovou řadu_[3]
• Velikost písma je přibližně dvojnásobek velikosti popisu grafického měřítka_[1]
• Slovní zkrácení (tis. mil.) se nepoužívá_[1]
• Bez slova “Měřítko”
  • stejně tak ani “M” nebo “Poměr”
• Pokud je na mapě v kombinaci s grafickým, umisťujeme jej na opačnou stranu, než je popis grafického meřítka_[2]
  • při použití slovního měřítka jako oddělovače mohou být na stejné straně, viz obrázek_[3]

Grafické měřítko

• Pokud možno, grafické měřítko umisťujeme na mapu vždy
  • není nutné uvádět u velkých nástěnných map
    • neočekává se, že na nich někdo bude odečítat přesné vzdálenosti a že budou podléhat reprodukci_[3]
    • musí být uvedeno číselné měřítko_[3]
• Upřednostňované v digitálním prostředí, nebo když se očekává zvětšování či zmenšování mapy_[1]
  • při změně velikosti obrazu zůstává pravdivé

• Osa měřítka
  • nejlépe dvou nebo desetinásobek hlavního dělení_[1]
    • není nutné, aby byla dlouhá zaokrouhlený počet centimetrů_[2]
• Hlavní dělení
  • vždy se popisuje
  • vyznačeno kótováním nebo změnou struktury osy_[1]
    • kótování
      • krátké kolmé úsečky
      • vybíhají pouze na jednu stranu od osy, nekříží ji_[3]
      • směřují k číselným hodnotám_[3]
• Vedlejší dělení
  • vzniká dělením hlavního
  • nemusí být popsáno
• Popis dělení
  • vždy celými čísly_[3]
  • násobky deseti nebo čísla s možností dopočítání do deseti_[3]
    • zpravidla 5, 10, 20, 50, 100, …_[1] nebo 2, 4, 6, …; nikdy 3, 6, 9, … _[3]
  • číselné hodnoty jsou zarovnány na střed kótování_[3]
  • vlevo začíná hodnotou 0
    • dvoustranná osa se používá výjimečně_[3]
  • shodným písmem jako ostatní měřítka na mapě_[3]
  • jednotky
    • zkratkou dle soustavy SI
    • odpovídají jazyku mapy_[3]
      • míle v české mapě nejsou přípustné_[3]
    • umístěny za posledním číslem, odsazeny mezerou_[3]
      • i zde platí zarovnání na střed čísla (!!)
• Nesmí razit z dálky
  • musí být nenápadné, čitelné až z blízka_[3]
• Je-li použito pouze orientační měřítko, lze dělení zcela vynechat
  • hodnota délky se i s jednotkami zarovná na střed nad úsečku_[2]
  • lze použít slovní zkrácení čísla (25 tis., 1 mil.)_[1]
  • úsečka by měla délku popisu mírně přesahovat_[2]
    • aby bylo jasné, že jde o měřítko a ne o podtržení

Umístění měřítka

• Zpravidla k dolnímu okraji mapy_[1]
  • u map velkých měřítek je vhodné i pod nadpisem_[1]

---

–> Zpět na rozcestník kartografie

Zdroje

[1] Kaňok, Voženílek: Seriál Chyby v mapách. 2 – měřítko mapy. Geobusiness 1/2007 – 12/2008
[2] Jaroš, Lysák: Mimorámové údaje. Moderní geoinformační metody ve výuce GIS, dostupné zde.
[3] Bláha, Hudeček: O měřítku na mapách. Geografické rozhledy 4/2008 dostupné zde.