• Vždy znázorňují relativní data
• Použití pro kvantitativní srovnání územních celků_[2]
  • ve zvláštních případech i k regionalizaci jevu_[2]

Kartogram

• = pravý kartogram
• Přepočet kvantitativních dat na jednotku plochy dílčího územního celku_[1]
  • např. počet obyvatel na 1 km², hustota říční sítě na 10 km², výnos plodiny na ha obce…
• Pokud se podíl nevztahuje k celé ploše, nejedná se již o kartogram_[1]
  • např. průměrný výnos plodiny z 1 ha počítaný jen z orné půdy není kartogram_[1]
    • orná půda tvoří jen část regionu, každý dílčí celek má jiný podíl orné půdy
  • kartogram musí vystihovat srovnatelnou intenzitu jevu v celém území_[1]
    • = užití pseudokartogramu

Pseudokartogram

• = nepravý kartogram
• Relativní data nejsou vztažena k ploše územních celků_[1]
  • např. podíl lesů na ploše okresu v procentech, přirozený přírůstek na 1000 obyvatel, index maskulinity, průměrný výnos žita nepřepočtený na celou plochu okresu_[1]
• Lze použít pouze tehdy, pokud mají celky přibližně stejnou velikost ploch, na které se jev přepočítává_[2]

Územní celky

• Nutné rozdělení území na dílčí celky – zpravidla podle typu zpracovávaného jevu_[1]
  • fyzickogeografické jevy – volí se odpovídající fyzickogeografické jednotky
    • povodí, geomorfologické jednotky
  • socioekonomické jevy – volí se odpovídající administrativní celky
    • obec, kraj, okres…
• Kartogramy – nezáleží na různé velikosti územních celků
  • hodnoty se přepočítávají na celou jejich plochu_[1]
• Pseudokartogramy – volí se územní celky o přibližně stejné velikosti
  • minimalizování vlivu přepočtu na jinou veličinu, než plochu celku_[1]
    • snížení šance možné chybné interpretace

Druhy kartogramů a pseudokartogramů

• Celkový počet cca 22 druhů_[1]
  • běžné používáno jen několik
• Podle počtu znázorňovaných jevů
  • Jednoduché – vyjadřují jen jeden jev
  • Složené – vyjadřují dva nebo více jevů
• Podle způsobu interpretace
  • Strukturní
  • Tečkové
  • Čárové
• Podle kartografického vyjádření jevu
  • Areálové – jev je vyjádřen v územních celcích
  • Diagramové – relativní jev vyjádřen v diagramech

Areálové (pseudo)kartogramy

• Jev je vyjádřen v ploše – buďto geografické nebo statistické jednotce_[4]

1. Jednoduché (pseudo)kartogramy

• Vyjadřují pouze jeden jev v různých formách znázornění_[2]

Homogenní

• Nejčastější a nejjednodušší
• Celek je pokryt odstíny nebo rastrem podle předem stanovené stupnice_[1]

Kvalifikační

• Rozděluje jev na dvě části – nad a pod vymezenou hranicí
• Postup:
  • 1. určí se průměr nebo střední hodnota intenzit jevu pro celé území kartogramu_[1]
  • 2. ve stupnici se vyznačí rozdílným rastrem intervaly nad a pod střední hladinou_[1]
    • při barevném řešení se volí pro hodnoty nad střední hodnotou odstíny teplé barvy, pod střední hodnotou odstíny barvy studené_[1]
      • = použití divergentní barevné škály
  • 3. na závěr se obvykle vymezí zesílenou barvou území které mají intenzitu jevu nad a pod střední hladinou_[1]

Selektivní

• Použití při výskytu dvou nebo více vzájemně se doplňujících kategoriích jevu_[1]
  • např. vystěhovalí/přistěhovalí, přírůstek/úbytek
• Pro konstrukci proběhne selekce jedné kategorie jevu (např. vystěhovalí)
  • tato kategorie se zpracuje obvyklým způsobem (homogenního kartogramu)_[2]
  • druhá kategorie se nezpracovává_[2]
    • pokud je jako selektivní vybrána a zpracována veličina vystěhovalí, druhá (nezpracovaná) kategorie budou přistěhovalecké kraje

Tečkové

• Rozdělení plochy kartogramu pravidelnou pravoúhlou sítí – průsečíky jsou středy teček znázorňovaných do kartogramu_[1]
  • velikost teček znázorňuje intenzitu jevu
    • při špatném výpočtu velikosti teček se může vytvořit jednolitá skvrna ber vypovídající hodnoty
  • dochází ke zvětšování teček, ale jejich počet odpovídá síti_[1]
    • = na rozdíl od tečkových kartogramů (u kterých se počet teček mění dle velikosti jevu) obsahují jednoduché tečkové kartogramy vždy stejný počet teček (dle sítě)!

Geometrické

• Rozdělení kartogramu do shodných geometrických obrazců (čtverce, šestiúhelníky)
  • = grid (síť)

2. Složené kartogramy/pseudokartogramy

• Hodnoty dvou nebo více jevů – umožňuje jejich rychlé a snadné srovnání_[1]
• Vzniká překrytím dvou nebo více navzájem zřetelně odlišitelných jednoduchých (pseudo)kartogramů_[1]
• Stupnice musí být zpracována jednou výpočtovou metodou_[1]
• Grafický výstup musí být jasně rozlišitelný
  • např. jeden jev barevnými odstíny, druhý vodorovným rastrem, třetí svislým rastrem…_[1]

• Pokud kartogram vyjadřuje vzájemný vztah znázorňovaných veličin, je označován jako kartogram vztahový_[2]
• Vztahové kartogramy se dále dělí na_[2]:
  • kartogram složený korelační
  • kartogram složený pseudokorelační

Korelační

• Závislost mezi jevy je prokázána statistickým výpočtem_[2]
  • např. vztah teploty půdy a vzduchu_[2]

Pseudokorelační

• Závislost mezi jevy není prokázána výpočtem, vzájemný vztah je ovšem přesto logicky možný_[2]
  • často je vztah zřejmý_[2]
    • např. délka slunečního svitu a přírůstek dřevní hmoty_[2]

3. Strukturní

• Slouží ke zobrazení intenzity vnitřního členění jevu v území_[1]
  • celá mapa se rozdělí na stejně široké rovnoběžné pásy, každý pás představuje 100 % jevu
    • jeho vnitřní dělení na různě široké pásy vyjadřuje strukturu jevu v procentech_[1]
    • dělení pásů na části prováděno pomocí změny rastru nebo barvou_[2]
      • uživatel musí dle stupnice odečíst hodnotu jevu v procentech_[2]
• Nejmenší jednotkou by měly procházet alespoň dva pásy_[1]
• Nevýhody
  • složitější konstrukce_[1]
  • někdy nezřetelné malé procentní hodnoty v rámci pásu_[1]
    • může být řešeno změnou stupnice (skoková)_[2]

4. Tečkové

• Využíván k vyjádření hodnoty jevu zhuštěním teček v dílčích celcích_[1]
  • mění se počet teček v celku, nikoliv velikost teček
  • tečky mají stejnou hodnotu_[2]
• Součtem hodnot všech teček v dílčím celku lze zjistit hodnotu jevu_[1]

• Při konstrukci se využívá variačního rozpětí souboru_[2]
  • nedojde tak k zahlcení celků tečkami_[2]
• Variační rozpětí:
  • = rozdíl mezi maximální a minimální hodnotou jevu v souboru_[2]
  • Příklad použití: hypotetický kartogram počtu obyvatel v ČR na km²_[2]
    • maximum 135 obyv./km2 (kraj Středočeský)
    • minimum 105 obyv./km2 (kraj Jihočeský)
    • rozdíl činí 30 obyv./km2 (135 – 105) = variační rozpětí je 30
    • tzn. kraj s minimem (Jihočeský) bude znázorněn prázdným polem, kraj s maximem (Středočeský) bude obsahovat 30 teček
• V legendě musí být uvedena minimální hodnota jevu_[2]
• Předpokladem využití variačního rozpětí je neexistence dílčího celku bez výskytu jevu_[2]
  • prázdná oblast je vyčleněna pro minimální hodnotu, nikoliv pro “nejsou data”

Přirozený tečkový

• Tečky jsou vkládány do skutečných územních celků_[2]
  • např. geografické jednotky, kraje, okresy…

Geometrický tečkový

• Území je pravidelně rozděleno geometrickými obrazci (čtverci, šestiúhelníky)_[2]
  • tečky jsou vkládány do těchto dílčích celků_[2]
    • obdoba geometrického kartogramu jednoduchého, použití množství teček místo změny barvy

Pseudogeometrický tečkový

• Do každého z územních celků je vložen geometrický obrazec (zpravidla čtverec) o konstantní ploše_[2]
  • do geometrického obrazce jsou následně vloženy tečky_[2]
  • jedná se o pseudokartogram – hodnoty nejsou vykresleny v celé ploše jednotky, ale pouze v tomto obrazci_[2]

5. Čárové

• Využíván k vyjádření hodnoty jevu zhuštěním čar v dílčích celcích_[1]
  • obdobný jako tečkový, pouze tečky nahrazuje čárami_[1]
• Konstrukce a počet čar závisí více na tvaru území_[1]
  • podlouhlý tvar potřebuje více pásů než kruhové území_[1]
  • zásady tvorby odpovídají do značné míry tvorbě strukturních pseudokartogramů_[2]

• Území je rozděleno na pásy, každý z pásů obsahuje jednu či více čar_[2]
  • intenzita jevu je určena počtem čar v pásu_[2]
    • čáry mohou mít různou tloušťku dle intenzity jevu
  • šířka pásu by měla být v rozmezí 1 až 3 cm_[2]
    • ale vždy menší, než šířka nejmenšího celku_[2]
• Šířka pásu v území se značí úsečkou kolmou k čarám_[2]
  • nad úsečku s uvede číslo označující počet protnutých čar_[2]
• V legendě musí být uveden vztah čáry a vyjadřované hodnoty_[2]
  • např. 1 čára odpovídá 10 obyv./km²

Diagramové (pseudo)kartogramy

• Jev je znázorněn v diagramech

1. Diagramový kartogram

• = diakartogram, kartografický diagram
  • na pomezí mezi kartogramem a diagramem
• Jev je vyjádřen v diagramových znacích lokalizovaných do optických center areálů nebo do bodů výskytu_[4]
  • Velikost diagramu je úměrná absolutním hodnotám jevu (metoda diagramu)_[4]
  • Výplň diagramu odpovídá relativním hodnotám daného jevu_[4]

---

–> Zpět na rozcestník kartografie

Zdroje

[1] Kaňok, Voženílek: Seriál Chyby v mapách. 8 – Stupnice. Geobusiness 1/2007 – 12/2008
[2] Voženílek, V., Kaňok, J., a kol.(2011): Metody tematické kartografie – Vizualizace prostorových jevů. Kartogramy. Univerzita Palackého v Olomouci, 216s. 9788024427904
[3] Jaroš, Lysák: Kartogram. Moderní geoinformační metody ve výuce GIS, 2014, dostupné zde.
[4] J. Pravda: O aplikáciách kartogramovej metody. Geografický časopis, 56, 2004, 4, 14 figs., 31 refs.