Jedná se základní prostředek, pomocí kterého se sdělují informace. Informační hodnota mapy je přímo svázána s volbou, množstvím a umístěním znaků na mapovém poli. Bodové, liniové a plošné znaky se skládají do znakového klíče, který je následně vysvětlen v legendě. Důležité je zajistit, aby čtenář za daný čas přijal, zpracoval a interpretoval veškeré informace v mapě. Znaky proto musí být co nejsrozumitelnější pro uživatele, s přihlédnutím k jeho schopnostem.

Kartografický znak

• = základní prostředek jazyka mapy, kterým se sdělují informace o vlastnostech znázorňovaného jevu_[2]
  • vše, co se čtenář z mapy dozví, je díky kartografickým znakům_[2]
• Jde o grafickou jednotku s určitým významem lokalizovanou v mapě_[2]
  • má formu (vzhled), obsah (význam) a polohu v mapě (lokalizaci)_[2]
• Informační hodnota mapy (objem a kvalita informací) odpovídá volbě, množství a umístění znaků_[2]

Aspekty kartografických znaků

Syntaktický aspekt

• Odlišuje od sebe znaky na základě odlišnosti znázorňovaných jevů_[1]
  • = pokud chci o jevech říct že jsou shodné (různé/podobné), musí být i jejich znaky shodné (různé/podobné)_[1]
  • např.:_[1]
    • pokud chce kartograf říct, že dvě plochy jsou stejné, tzn. obě lesy, musí být znázorněny stejně
    • pokud chce kartograf říct že jsou to podobné plochy (jedna listnatý, druhá jehličnatý les), musejí být znázorněny podobně
    • pokud chce kartograf říct že jsou různé, tzn. jedna je les a druhý rybník, musí být znázorněny zcela rozdílně

Sémantický aspekt

• Vyjadřuje vztah znaku k jevu, který znázorňuje_[1]
  • = je nutné přesně vymezit, co znak znázorňuje, a co ne_[1]
  • např.:_[1]
    • pokud je u znaku v legendě napsáno vodní tok, nelze jej použít pro veslařský kanál_[1]
  • v praxi může jít o stručnou (textovou) formulaci vysvětlení znaku ve znakovém klíči_[2]

Sigmatický aspekt

• Barvou, tvarem a dalšími parametry se znak přibližuje vyjadřovanému jevu_[1]
  • např.:_[1]
    • pro znak autoservisu je vhodná pneumatika, klíč nebo auto

Pragmatický aspekt

• Znak by měl u uživatele co nejnázorněji a nejvýstižněji vybavovat znázorňovaný jev_[1]
  • = odráží užitnou stránku znaku_[1]
• Ačkoliv vybrané znaky mohou souviset se zobrazovaným jevem (a být tak v souladu se sigmatickým aspektem), musí být reprezentativní a pro uživatele známé_[2]
  • např.:_[1]
    • pro sklářskou dílnu je vhodnější použít znak sklenice, nežli sklářskou píšťalu

Komprimovatelnost znaku

• = schopnost znaku pojmout větší počet informací_[2]
• Jeden znak může vyjadřovat víc informací
  • od určité míry může dojít ke zhoršení čitelnosti znaku_[2]
• Je nutné brát v potaz kolik času bude mít čtenář na rozkódování informace_[2]
  • složitý znak a malé rozdíly mezi znaky vyžadují k dekódování více času, ovlivňují rychlost vnímání, trvalost zapamatování a omezují srozumitelnost maximálnímu okruhu uživatelů_[2]
    • při tvorbě nutno zohlednit i druh nosiče a schopnosti čtenáře_[2]

---

–> Zpět na rozcestník kartografie

Zdroje

[1] Kaňok, Voženílek: Seriál Chyby v mapách. 7 – Kartografické znaky. Geobusiness 1/2007 – 12/2008
[2] Voženílek, V., Kaňok, J., a kol.(2011): Metody tematické kartografie – Vizualizace prostorových jevů. Vyjadřovací prostředky. Univerzita Palackého v Olomouci, 216s. 9788024427904