Kartodiagramy

= metoda kartodiagramu (diagramová mapa_[2])

Znázorňují absolutní hodnoty_[1]
- vypočtená velikost diagramu je přiřazena k bodu, linii nebo ploše_[1,2]
- použití pro srovnání konkrétních hodnot mezi dílčími územními jednotkami na mapě_[2]
Stupnice pro kartodiagramy využívají proporcionálních a gradovaných stupnic_[2]
- čtenář musí z velikosti diagramu odhadnout velikost jevu_[1]
Proporcionalita stupnic = velikosti diagramů jsou ve stejných proporcích, jako velikosti statistických dat_[2]
- změny velikostí znaků se musí měnit stejně, jako změny velikostí dat_[2]
  - tzn. údaje 20, 60, 80 a 120 musí být v mapě znázorněny diagramy v poměru velikostí 1 : 3 : 4 : 6_[1,2]
- tvar diagramu ovlivňuje uživatelovo vnímání velikosti při čtení hodnot
  - sloupce (jednorozměrné diagramy) – nejpřesnější odhad_[1,2]
  - čtverce a kruhy (dvourozměrné diagramy) – méně přesný odhad_[1,2]
    - uživatel vnímá plochu kruhu menší, než ve skutečnosti je_[2]
  - trojúhelníky (dvourozměrné diagramy) – méně přesné odhady než pro čtverce a kruhy_[1,2]
  - koule a krychle (pseudoprostorové diagramy) – nejméně přesné odhady čtení hodnot_[1,2]
Uplatňování zásady gradace
- platí přímá závislost mezi hodnotami vstupních dat a velikostí diagramu_[1]
  - = pokud se zvětšují hodnoty, musí s zvětšovat i diagramy
  - není nutné plynulé zvětšování – možno použít skokovou stupnici pokud nejsou hodnoty rovnoměrně rozptýleny v souboru_[1]
- pseudokartodiagramy – porušují zásady gradace a proporcionality_[1]
  - matoucí, nedoporučuje se jejich používání_[1]
Barva diagramu se volí na základě konotace či asociace k znázorňovanému jevu_[3]
- upřednostňována sytá – lépe vynikne na barvě podkladu_[3]
  - podkladem bývá často kartogram

Druhy kartodiagramů – obecné dělení

Základní dělení na bodové, liniové a plošné:
- Bodové kartodiagramy
  - kvantitativní charakteristiky vztaženy k jednotlivým bodům, ovšem data musí být zpracována jednotně v celé ploše mapy_[1]
- Liniové kartodiagramy
  - vyjadřují směr i velikost jevu_[1]
- Plošné kartodiagramy
  - vztaženy k ploše nebo jiným územním jednotkám
Dělení dle množství znázorňovaných jevů
- Jednoduchý kartodiagram
  - zobrazuje pouze jeden jev
- Složený kartodiagram
  - zobrazuje současně více jevů
    - každý jev je znázorněn buď odlišným typem diagramu, nebo stejným typem s rozlišení jevů rozdílnou barvou nebo rastrem_[1]
  - znázorňované jevy mohou být ve stejných, nebo rozdílných jednotkách_[1]
    - složené kartodiagramy jednoměřítkové
    - složené kartodiagramy víceměřítkové

Složený kartodiagram znázorňující tři jevy. Zdroj UJEP

Druhy kartodiagramů – klasifikace

Druhy kartodiagramů jsou podřízeny jevům, které mají znázorňovat

Strukturní kartodiagram

Diagramy stejné velikosti vnitřně strukturně rozdělené_[1]
- součet všech částí je vždy 100 %_[1]
  - čtvercový diagram se 100 částmi se nazývá procentní čtverec_[1]
- nelze vyčíst velikost jevu, jen vnitřní strukturu_[1]
Pro málo zastoupené kategorie (v kruhovém diagramu s malou výsečí) se používají velmi syté barvy_[3]
- pro zdůraznění malých výsečí, aby nezanikly
Počet kategorií by neměl být příliš velký (především pro kruhový diagram)_[3]
- mnoho výsečí znamená malé výseče_[3]
- při vyšším počtu problém s volbou dobře rozlišitelných barev_[3]
Použití pro body, plochy a linie_[1,2]

Součtový kartodiagram

Diagram pomocí velikosti zobrazuje absolutní velikost jevu a zároveň i vnitřní strukturu jevu_[1]
- velikost diagramu je znázorněna součtem jednotlivých dílčích složek_[2]
Mezi strukturním a součtovým diagramem dochází v odborné literatuře k častému zaměňování
Použití pro body, plochy a linie_[1,2]

Srovnávací kartodiagram

Diagramy složené ze dvou dílčích diagramů_[1]
- jeden diagram obvykle o stálé velikosti – obvykle vykreslen jen v obrysech
  - ukazuje např. střední hodnotu, optimální hodnotu, výchozí stav…_[1]
- druhý diagram vyjadřuje velikost jevu_[1]
Použití pro body a plochy_[1]

Dynamický kartodiagram

Pro časově proměnlivé jevy_[1]
- jde o diagramy v časové řadě umístěné ve stejném bodě
- zobrazení minimálně tří časových údajů_[2]
Použití pro body, plochy a linie_[1,2]

Segmentový kartodiagram

Diagramy jsou složeny ze segmentů uspořádaných do pravidelných obrazců_[1]
- čtenář je schopen z počtu segmentů různých hodnot dopočítat celkovou hodnotu jevu
Použití pro body a plochy_[1]

Vektorový kartodiagram

Obsahuje počáteční bod, směr a délku vektoru_[1]
Použití pro linie a body_[1]
- užití také například při konstrukci kruhových grafů pro meteorologické stanice (větrná růžice)_[1]

Vektorový bodový kartodiagram – větrná růžice. Zdroj [2]

Vektorový kartodiagram dosahový
- z centrálního bodu vybíhají rovné, případně dle potřeby zaoblené šipky směrem k jiným bodům/plochám, se kterými je centrální bod v souvislosti_[2]
  - centrálním bodem může být i plocha
- preferovány tři vlastnosti vektoru – centrální bod, směr a dosahový bod_[2]
  - délka čar obvykle nehraje významnou roli_[2]

Vektorový kartogram dosahový-dynamický. *Zdroj:* Koňařík Eliška

Vektorový diagram proudový
- nemá centrální bod, jedná se o shluk šipek_[1]
- délka a šířka šipek může vyjadřovat kvalitu i kvantitu_[1]
  - využíváno např. pro znázornění mořských proudů, převládajících větrů…

Vektorový diagram proudový. *Zdroj:* Koňařík Eliška

Stuhový diagram

Vyjadřuje podíly kvantity jevu při zachování reálného průběhu linie_[1]
- šířka stuhy – vyznačuje velikost jevu
- směr stuhy – vyjadřuje směr přemisťování
Rozlišení směru buď šipkami podél stuhy nebo pomocí šraf či barev_[1]
Kvalitativní rozlišení musí být podrobněji vysvětleno v legendě_[2]
Při použití stuhového diagramu pro frekvenci dopravy se do křižovatek umisťuje prázdný kruh_[1]

Umístění diagramu do kartodiagramu

Pro bodové kartodiagramy:

Umístění buďto přímo na konkrétní pozice nebo do těžiště malých areálů, které vzhledem k charakteru dat vystupují jako body_[1]
Umístění jednotlivých typů_[1]:
- Kruhový diagram
  - vztažným bodem je střed
- Pravidelné mnohoúhelníky
  - vztažným bodem je střed
  - pětiúhelník/šestiúhelník/sedmiúhelník/osmiúhelník….
- Polokruhový diagram
  - vztažným bodem konstrukční střed polokruhu
- Čtvercový a obdélníkový diagram
  - vztažným bodem průsečík úhlopříček
- Rovnostranný trojúhelník
  - vztažným bodem průsečík výšek
  - nedoporučuje se používat střed základny nebo jiný vrchol_[1]
- Dynamické diagramy
  - vztažný bod shodný s výchozím bodem diagramu
    - kruhový dynamický diagram (“paví oko”) – vnitřní dotykový bod kružnic_[1]
- Čárové a sloupcové grafy
  - vztažný bod shodný s průsečíkem os x a y
    - = obvykle levý dolní roh grafu, u věkové pyramidy střed dolní základny_[1]
Ve výjimečných případech je možné diagram posunout_[1]
- např. pro zdůraznění výjimečnosti popisovaného bodu_[1]
  - diagram pro jev na státní hranici se posune do plochy příslušného státu, pro nezakrytí důležité linie, …_[1]
- posunutý diagram je nutné propojit vodící linií k původní pozici, nebo na posun upozornit v doprovodném textu_[1]
Pokud se diagramy překrývají, dodržuje se zásada menší diagram přes větší_[1]
- velmi malé diagramy se znázorňují vždy celé_[1]
- zakrytá plocha diagramu nesmí převyšovat 50 % jeho plochy_[1]
- vždy musí být čitelný a měřitelný parametr, ze kterého se podle stupnice určuje velikost jevu_[1]

Pro plošné kartodiagramy

Umístění diagramu do středu příslušného celku, pokud to nelze, umisťuje se diagram mimo mapové pole_[1]
- posunutý diagram je nutné propojit vodící linií k původní pozici, nebo na posun upozornit v doprovodném textu_[1]

Při problémech se vzájemným překryvem diagramů může pomoci průhlednost diagramu. Nedochází k překryvům a měřitelný parametr zůstává zachován.
Zdroj ČSÚ

–> Zpět na rozcestník kartografie

Zdroje

[1] Kaňok, Voženílek: Seriál Chyby v mapách. 11 – Kartodiagramy. Geobusiness 1/2007 – 12/2008
[2] Voženílek, V., Kaňok, J., a kol.(2011): Metody tematické kartografie – Vizualizace prostorových jevů. Kartodiagramy. Univerzita Palackého v Olomouci, 216s. 9788024427904
[3] Jaroš, Lysák: Kartodiagram. Moderní geoinformační metody ve výuce GIS, 2014, dostupné zde.