Kartodiagramy

= metoda kartodiagramu (diagramová mapa[2])

  • Znázorňují absolutní hodnoty[1]
    • vypočtená velikost diagramu je přiřazena k bodu, linii nebo ploše[1,2]
    • použití pro srovnání konkrétních hodnot mezi dílčími územními jednotkami na mapě[2]
  • Stupnice pro kartodiagramy využívají proporcionálních a gradovaných stupnic[2]
    • čtenář musí z velikosti diagramu odhadnout velikost jevu[1]
  • Proporcionalita stupnic = velikosti diagramů jsou ve stejných proporcích, jako velikosti statistických dat[2]
    • změny velikostí znaků se musí měnit stejně, jako změny velikostí dat[2]
      • tzn. údaje 20, 60, 80 a 120 musí být v mapě znázorněny diagramy v poměru velikostí 1 : 3 : 4 : 6[1,2]
    • tvar diagramu ovlivňuje uživatelovo vnímání velikosti při čtení hodnot
      • sloupce (jednorozměrné diagramy) – nejpřesnější odhad[1,2]
      • čtverce a kruhy (dvourozměrné diagramy) – méně přesný odhad[1,2]
        • uživatel vnímá plochu kruhu menší, než ve skutečnosti je[2]
      • trojúhelníky (dvourozměrné diagramy) – méně přesné odhady než pro čtverce a kruhy[1,2]
      • koule a krychle (pseudoprostorové diagramy) – nejméně přesné odhady čtení hodnot[1,2]
  • Uplatňování zásady gradace
    • platí přímá závislost mezi hodnotami vstupních dat a velikostí diagramu[1]
      • = pokud se zvětšují hodnoty, musí s zvětšovat i diagramy
      • není nutné plynulé zvětšování – možno použít skokovou stupnici pokud nejsou hodnoty rovnoměrně rozptýleny v souboru[1]
    • pseudokartodiagramy – porušují zásady gradace a proporcionality[1]
      • matoucí, nedoporučuje se jejich používání[1]
  • Barva diagramu se volí na základě konotace či asociace k znázorňovanému jevu[3]
    • upřednostňována sytá – lépe vynikne na barvě podkladu[3]
      • podkladem bývá často kartogram

Druhy kartodiagramů – obecné dělení

  • Základní dělení na bodové, liniové a plošné:
    • Bodové kartodiagramy
      • kvantitativní charakteristiky vztaženy k jednotlivým bodům, ovšem data musí být zpracována jednotně v celé ploše mapy[1]
    • Liniové kartodiagramy
      • vyjadřují směr i velikost jevu[1]
    • Plošné kartodiagramy
      • vztaženy k ploše nebo jiným územním jednotkám
  • Dělení dle množství znázorňovaných jevů
    • Jednoduchý kartodiagram
      • zobrazuje pouze jeden jev
    • Složený kartodiagram
      • zobrazuje současně více jevů
        • každý jev je znázorněn buď odlišným typem diagramu, nebo stejným typem s rozlišení jevů rozdílnou barvou nebo rastrem[1]
      • znázorňované jevy mohou být ve stejných, nebo rozdílných jednotkách[1]
        • složené kartodiagramy jednoměřítkové
        • složené kartodiagramy víceměřítkové
Složený kartodiagram znázorňující tři jevy. Zdroj UJEP

Druhy kartodiagramů – klasifikace

Druhy kartodiagramů jsou podřízeny jevům, které mají znázorňovat

Strukturní kartodiagram

  • Diagramy stejné velikosti vnitřně strukturně rozdělené[1]
    • součet všech částí je vždy 100 %[1]
      • čtvercový diagram se 100 částmi se nazývá procentní čtverec[1]
    • nelze vyčíst velikost jevu, jen vnitřní strukturu[1]
  • Pro málo zastoupené kategorie (v kruhovém diagramu s malou výsečí) se používají velmi syté barvy[3]
    • pro zdůraznění malých výsečí, aby nezanikly
  • Počet kategorií by neměl být příliš velký (především pro kruhový diagram)[3]
    • mnoho výsečí znamená malé výseče[3]
    • při vyšším počtu problém s volbou dobře rozlišitelných barev[3]
  • Použití pro body, plochy a linie[1,2]
Plošný strukturní kartodiagram
Zdroj ČSÚ

Součtový kartodiagram

  • Diagram pomocí velikosti zobrazuje absolutní velikost jevu a zároveň i vnitřní strukturu jevu[1]
    • velikost diagramu je znázorněna součtem jednotlivých dílčích složek[2]
  • Mezi strukturním a součtovým diagramem dochází v odborné literatuře k častému zaměňování
  • Použití pro body, plochy a linie[1,2]
Liniový součtový kartodiagram dle [2]
Velikost jevu je dána součtem jeho dílčích částí.

Srovnávací kartodiagram

  • Diagramy složené ze dvou dílčích diagramů[1]
    • jeden diagram obvykle o stálé velikosti – obvykle vykreslen jen v obrysech
      • ukazuje např. střední hodnotu, optimální hodnotu, výchozí stav…[1]
    • druhý diagram vyjadřuje velikost jevu[1]
  • Použití pro body a plochy[1]
Složený plošný srovnávací kartodiagram. Obrysem je vyznačen dlouhodobý průměr, diagram pak vyznačuje nejnovější hodnotu.
Zdroj: Koňařík Eliška

Dynamický kartodiagram

  • Pro časově proměnlivé jevy[1]
    • jde o diagramy v časové řadě umístěné ve stejném bodě
    • zobrazení minimálně tří časových údajů[2]
  • Použití pro body, plochy a linie[1,2]
Plošný dynamický kartodiagram, zdroj

Segmentový kartodiagram

  • Diagramy jsou složeny ze segmentů uspořádaných do pravidelných obrazců[1]
    • čtenář je schopen z počtu segmentů různých hodnot dopočítat celkovou hodnotu jevu
  • Použití pro body a plochy[1]
Plošný segmentový kartodiagram. Zdroj: Koňařík Eliška

Vektorový kartodiagram

  • Obsahuje počáteční bod, směr a délku vektoru[1]
  • Použití pro linie a body[1]
    • užití také například při konstrukci kruhových grafů pro meteorologické stanice (větrná růžice)[1]
Vektorový bodový kartodiagram – větrná růžice. Zdroj [2]
  • Vektorový kartodiagram dosahový
    • z centrálního bodu vybíhají rovné, případně dle potřeby zaoblené šipky směrem k jiným bodům/plochám, se kterými je centrální bod v souvislosti[2]
      • centrálním bodem může být i plocha
    • preferovány tři vlastnosti vektoru – centrální bod, směr a dosahový bod[2]
      • délka čar obvykle nehraje významnou roli[2]
Vektorový kartogram dosahový-dynamický. Zdroj: Koňařík Eliška
  • Vektorový diagram proudový
    • nemá centrální bod, jedná se o shluk šipek[1]
    • délka a šířka šipek může vyjadřovat kvalitu i kvantitu[1]
      • využíváno např. pro znázornění mořských proudů, převládajících větrů…
Vektorový diagram proudový. Zdroj: Koňařík Eliška

Stuhový diagram

  • Vyjadřuje podíly kvantity jevu při zachování reálného průběhu linie[1]
    • šířka stuhy – vyznačuje velikost jevu
    • směr stuhy – vyjadřuje směr přemisťování
  • Rozlišení směru buď šipkami podél stuhy nebo pomocí šraf či barev[1]
  • Kvalitativní rozlišení musí být podrobněji vysvětleno v legendě[2]
  • Při použití stuhového diagramu pro frekvenci dopravy se do křižovatek umisťuje prázdný kruh[1]
Stuhový kartodiagram, zdroj ŘSD

Umístění diagramu do kartodiagramu

Pro bodové kartodiagramy:

  • Umístění buďto přímo na konkrétní pozice nebo do těžiště malých areálů, které vzhledem k charakteru dat vystupují jako body[1]
  • Umístění jednotlivých typů[1]:
    • Kruhový diagram
      • vztažným bodem je střed
    • Pravidelné mnohoúhelníky
      • vztažným bodem je střed
      • pětiúhelník/šestiúhelník/sedmiúhelník/osmiúhelník….
    • Polokruhový diagram
      • vztažným bodem konstrukční střed polokruhu
    • Čtvercový a obdélníkový diagram
      • vztažným bodem průsečík úhlopříček
    • Rovnostranný trojúhelník
      • vztažným bodem průsečík výšek
      • nedoporučuje se používat střed základny nebo jiný vrchol[1]
    • Dynamické diagramy
      • vztažný bod shodný s výchozím bodem diagramu
        • kruhový dynamický diagram (“paví oko”) – vnitřní dotykový bod kružnic[1]
    • Čárové a sloupcové grafy
      • vztažný bod shodný s průsečíkem os x a y
        • = obvykle levý dolní roh grafu, u věkové pyramidy střed dolní základny[1]
  • Ve výjimečných případech je možné diagram posunout[1]
    • např. pro zdůraznění výjimečnosti popisovaného bodu[1]
      • diagram pro jev na státní hranici se posune do plochy příslušného státu, pro nezakrytí důležité linie, …[1]
    • posunutý diagram je nutné propojit vodící linií k původní pozici, nebo na posun upozornit v doprovodném textu[1]
  • Pokud se diagramy překrývají, dodržuje se zásada menší diagram přes větší[1]
    • velmi malé diagramy se znázorňují vždy celé[1]
    • zakrytá plocha diagramu nesmí převyšovat 50 % jeho plochy[1]
    • vždy musí být čitelný a měřitelný parametr, ze kterého se podle stupnice určuje velikost jevu[1]

Pro plošné kartodiagramy

  • Umístění diagramu do středu příslušného celku, pokud to nelze, umisťuje se diagram mimo mapové pole[1]
    • posunutý diagram je nutné propojit vodící linií k původní pozici, nebo na posun upozornit v doprovodném textu[1]
Při problémech se vzájemným překryvem diagramů může pomoci průhlednost diagramu. Nedochází k překryvům a měřitelný parametr zůstává zachován.
Zdroj ČSÚ

–> Zpět na rozcestník kartografie

Zdroje

[1] Kaňok, Voženílek: Seriál Chyby v mapách. 11 – Kartodiagramy. Geobusiness 1/2007 – 12/2008
[2] Voženílek, V., Kaňok, J., a kol.(2011): Metody tematické kartografie – Vizualizace prostorových jevů. Kartodiagramy. Univerzita Palackého v Olomouci, 216s. 9788024427904
[3] Jaroš, Lysák: Kartodiagram. Moderní geoinformační metody ve výuce GIS, 2014, dostupné zde.