Název grafu
- Sděluje jasně a stručně obsah grafu[1]
- Obsahuje věcné, prostorové a časové určení[1]
- bez uvádění zkratek[2]
- Lze jej rozdělit na titul a podtitul[1]
- Umístění trojím způsobem[1]
- na střed sítě grafu
- do pole grafu
- pod graf
Stupnice grafu
- = dělená linie, jednotlivým bodům je přiřazen číselný význam[1]
- Skládá se ze základny (přímky, kružnice), kótování (body na základně) a popisu kót[1]
- kótováním se volí stupnice
- rovnoměrná (aritmetická)
- nerovnoměrná (např. logaritmická, pravděpodobnostní, empirická)[2]
- v jednom grafu lze použít dvě i více stupnic[1]
- kótováním se volí stupnice
- Musí mít potřebnou délku, míru přesnosti (danou modulem) a zachytit určité rozpětí hodnot[1]
- Zásady stupnic[1]
- nesmí být příliš husté kótování
- vzdálenost vyznačených bodů nemá být kratší než 5 mm
- okótovány jsou jen ty body, které odpovídají násobkům zvoleného základu
- při stupnici roků nesmí být letopočty ve zkráceném formátu “99, 00, 01…” ale v úplném “1999, 2000, 2001…”[2]
- kóty jsou umisťovány k příslušným bodům, nikoliv mimo ně
- pouze pokud se číslem charakterizuje interval, napíše se číslo do středu úsečky
- nesmí být příliš husté kótování
- Musí být uvedeno v jakých jednotkách je stupnice vytvořena[2]
- km, tuny, procenta…

Grafický interval
- = vzdálenost mezi dvěma sousedními kótami
- rozdíl mezi jejich číselnými hodnotami je “číselný interval“[1]
- Poměr grafického a číselného intervalu je “modul stupnice” (Md)[1]
- Md udává, kolik jednotek jevu A se zobrazí na jednotku délky stupnice (např. na 1 mm)[1]
- čím větší Md, tím větší přesnost stupnice
- modul se odvozuje z délky L a hodnot v extrémech amin, a amax souboru A podle vztahu:[1]
- Md = (amax – amin) : L
- modul stupnice = rozdíl extrémů souboru děleno délkou stupnice mezi nimi
- Md = (amax – amin) : L
- Md udává, kolik jednotek jevu A se zobrazí na jednotku délky stupnice (např. na 1 mm)[1]
Síť grafu
- = soustava čar ke kvantitativní vyjádření libovolného bodu vzhledem k souřadným osám[1]
- pravoúhlá soustava – rovnoběžky z každého vyznačených bodů stupnic
- polární soustava – radiální síť ze soustředných kružnic a polopřímek vycházejících z počátku pod konstantním úhlem
- Slouží pro snadnější umístění jednotlivých bodů grafu a snadnějšímu čtení[1]
- Nesmí narušit grafický obraz
- čáry se dělají pětkrát tenčí než čáry stupnic a znázorňovaného jevu[1]
- každá pátá nebo desátá čára bývá dvakrát silnější[1]
- Jsou-li v grafu důležité jednotlivé hodnoty, může být síť hustá[1]
- Má-li být soustředěna pozornost na graf jako celek, kreslí se síť řídká[1]
- U popularizačních grafů síť nebývá[1]
Klíč grafu
- = seznam použitých grafických prvků s výkladem jejich významu[1]
- obdoba legendy
- Umístění může být různé, dle velikosti klíče a zaplněnosti grafu[2]
- upřednostňuje se uvnitř v pravé dolní části pole[2]
Vlastní grafické vyjádření vztahu
- = přímka, křivky, soustavy sloupců, soustavy bodů nebo kombinace těchto vyjádření[2]
- slouží pro co nejrychlejší přečtení závislosti vztahů
Vysvětlivky grafu
- Slouží k objasnění jednotlivostí v grafu[1]
- např. extrémů, abnormalit
- Umisťují se do pole grafu k daném prvku nebo stranou s upozorňující šipkou[1]
Poznámky v grafu
- Určeny k objasnění detailů nutných pro správné pochopení grafu[1]
- mohou se týkat definic znázorňovaných ukazatelů, vysvětlovat způsob získávání dat, kvalitu dat a jejich prameny[1]
- Umístění[1]
- Obecné poznámky týkající se celého grafu
- pod název grafu nebo pod grafický obraz s odkazujícím znakem, který je i u části znaku ke které se poznámky týkají[1]
- delší poznámky pod pole grafu nebo výjimečně mimo graf[2]
- Zvláštní poznámky
- pod pole grafu, k identifikaci se používají tzv. odkazovací znaky[1]
- Obecné poznámky týkající se celého grafu
Pole grafu
- = plocha, do které se umisťuje název, vlastní grafické vyjádření, stupnice, síť, klíč, vysvětlivky a poznámky[2]
- Rozmístění prvků respektuje zásady kompozice podobné kompozici tematické mapy[2]
- pole grafu je obvykle uzavíráno rámem, tedy čárou vymezující graf vůči okolí[2]

–> Zpět na rozcestník kartografie
Zdroje
[1] Kaňok, Voženílek: Seriál Chyby v mapách. 10 – Grafy a diagramy. Geobusiness 1/2007 – 12/2008
[2] Voženílek, V., Kaňok, J., a kol.(2011): Metody tematické kartografie – Vizualizace prostorových jevů. Grafy. Univerzita Palackého v Olomouci, 216s. 9788024427904