Prvky grafu

Název grafu

  • Sděluje jasně a stručně obsah grafu[1]
  • Obsahuje věcné, prostorové a časové určení[1]
    • bez uvádění zkratek[2]
  • Lze jej rozdělit na titul a podtitul[1]
  • Umístění trojím způsobem[1]
    • na střed sítě grafu
    • do pole grafu
    • pod graf

Stupnice grafu

  • = dělená linie, jednotlivým bodům je přiřazen číselný význam[1]
  • Skládá se ze základny (přímky, kružnice), kótování (body na základně) a popisu kót[1]
    • kótováním se volí stupnice
      • rovnoměrná (aritmetická)
      • nerovnoměrná (např. logaritmická, pravděpodobnostní, empirická)[2]
    • v jednom grafu lze použít dvě i více stupnic[1]
  • Musí mít potřebnou délku, míru přesnosti (danou modulem) a zachytit určité rozpětí hodnot[1]
  • Zásady stupnic[1]
    • nesmí být příliš husté kótování
      • vzdálenost vyznačených bodů nemá být kratší než 5 mm
    • okótovány jsou jen ty body, které odpovídají násobkům zvoleného základu
      • při stupnici roků nesmí být letopočty ve zkráceném formátu “99, 00, 01…” ale v úplném “1999, 2000, 2001…”[2]
    • kóty jsou umisťovány k příslušným bodům, nikoliv mimo ně
      • pouze pokud se číslem charakterizuje interval, napíše se číslo do středu úsečky
  • Musí být uvedeno v jakých jednotkách je stupnice vytvořena[2]
    • km, tuny, procenta…
Číselný popis stupnice grafu, zdroj [2]

Grafický interval

  • = vzdálenost mezi dvěma sousedními kótami
    • rozdíl mezi jejich číselnými hodnotami je “číselný interval[1]
  • Poměr grafického a číselného intervalu je “modul stupnice” (Md)[1]
    • Md udává, kolik jednotek jevu A se zobrazí na jednotku délky stupnice (např. na 1 mm)[1]
      • čím větší Md, tím větší přesnost stupnice
    • modul se odvozuje z délky L a hodnot v extrémech amin, a amax souboru A podle vztahu:[1]
      • Md = (amax – amin) : L
        • modul stupnice = rozdíl extrémů souboru děleno délkou stupnice mezi nimi

Síť grafu

  • = soustava čar ke kvantitativní vyjádření libovolného bodu vzhledem k souřadným osám[1]
    • pravoúhlá soustava – rovnoběžky z každého vyznačených bodů stupnic
    • polární soustava – radiální síť ze soustředných kružnic a polopřímek vycházejících z počátku pod konstantním úhlem
  • Slouží pro snadnější umístění jednotlivých bodů grafu a snadnějšímu čtení[1]
  • Nesmí narušit grafický obraz
    • čáry se dělají pětkrát tenčí než čáry stupnic a znázorňovaného jevu[1]
    • každá pátá nebo desátá čára bývá dvakrát silnější[1]
  • Jsou-li v grafu důležité jednotlivé hodnoty, může být síť hustá[1]
  • Má-li být soustředěna pozornost na graf jako celek, kreslí se síť řídká[1]
  • U popularizačních grafů síť nebývá[1]

Klíč grafu

  • = seznam použitých grafických prvků s výkladem jejich významu[1]
    • obdoba legendy
  • Umístění může být různé, dle velikosti klíče a zaplněnosti grafu[2]
    • upřednostňuje se uvnitř v pravé dolní části pole[2]

Vlastní grafické vyjádření vztahu

  • = přímka, křivky, soustavy sloupců, soustavy bodů nebo kombinace těchto vyjádření[2]
    • slouží pro co nejrychlejší přečtení závislosti vztahů

Vysvětlivky grafu

  • Slouží k objasnění jednotlivostí v grafu[1]
    • např. extrémů, abnormalit
  • Umisťují se do pole grafu k daném prvku nebo stranou s upozorňující šipkou[1]

Poznámky v grafu

  • Určeny k objasnění detailů nutných pro správné pochopení grafu[1]
    • mohou se týkat definic znázorňovaných ukazatelů, vysvětlovat způsob získávání dat, kvalitu dat a jejich prameny[1]
  • Umístění[1]
    • Obecné poznámky týkající se celého grafu
      • pod název grafu nebo pod grafický obraz s odkazujícím znakem, který je i u části znaku ke které se poznámky týkají[1]
      • delší poznámky pod pole grafu nebo výjimečně mimo graf[2]
    • Zvláštní poznámky
      • pod pole grafu, k identifikaci se používají tzv. odkazovací znaky[1]

Pole grafu

  • = plocha, do které se umisťuje název, vlastní grafické vyjádření, stupnice, síť, klíč, vysvětlivky a poznámky[2]
  • Rozmístění prvků respektuje zásady kompozice podobné kompozici tematické mapy[2]
    • pole grafu je obvykle uzavíráno rámem, tedy čárou vymezující graf vůči okolí[2]
Základní prvky grafu, zdroj [2]

–> Zpět na rozcestník kartografie

Zdroje

[1] Kaňok, Voženílek: Seriál Chyby v mapách. 10 – Grafy a diagramy. Geobusiness 1/2007 – 12/2008
[2] Voženílek, V., Kaňok, J., a kol.(2011): Metody tematické kartografie – Vizualizace prostorových jevů. Grafy. Univerzita Palackého v Olomouci, 216s. 9788024427904