• Grafy lze klasifikovat podle různých hledisek:
  • dle souřadných soustav
  • dle počtu znázorněných proměnných
• Podle grafického znázornění dále spadají grafy do tří skupin_[2]
  • liniové
  • sloupcové
  • bodové
• Dále se grafy dělí dle počtu znázorňovaných funkcí
  • jednoduché grafy
    • jedna funkce znázorněná přímkou nebo křivkou, pro diskrétní jevy pak sloupce nebo body_[2]
  • složené grafy
    • dvě a více funkcí pomocí dvou nebo více přímek či křivek_[2]
  • modifikace grafů
    • grafy zařaditelné mezi jednoduché a složené grafy, mají ovšem zavedené názvy v odborných komunitách_[2]
      • Lorenzova křivka, věková pyramida – demografie
      • bilanční graf – hydrologie
      • větrná růžice – klimatologie
      • histogram – statistika

1. Dle počtu proměnných

Závislost dvou proměnných

• Dělí se na jednoduché a složené grafy

Jednoduché grafy

• Znázornění vztahu dvou proměnných pomocí jedné funkce
  • graf obsahuje jednu přímku nebo křivku_[2]
    • diskrétní jevy zpravidla pomocí sloupců či bodů
    • spojité jevy zpravidla křivka
• Používá se pravoúhlá nebo polární (kruhová) soustava
  • osa x obvykle pro hodnoty nezávislé proměnné
  • osa y obvykle pro hodnoty závislé proměnné

• Pro lepší čitelnost a přehlednost se obvykle plocha grafu mezi výslednou křivkou a osou x vyplňuje nevýraznou barevnou plochou_[2]

Složené grafy

• Znázornění dvou a více funkcí za pomoci dvou a více křivek
  • ve zvláštních případech lze pro diskrétní jevy použít soustavu sloupců nebo bodů_[2]
• Pro pravoúhlou soustavu obvykle platí_[2]:
  • osa x užívána pro hodnoty nezávislé proměnné
  • osa y užívána pro hodnoty závislé proměnné

Pravoúhlé liniové grafy

Jednoduché pravoúhlé liniové grafy

• Vhodné pro funkční závislosti_[1]
  • vznikají spojením bodů závislé proměnné
• Průběh linie je závislý na měřítku grafu a zvolené stupnici_[1]
  • stupnice mohou být na obou osách stejné, nebo různé

• Používané stupnice:
  • aritmetická
    • = osy rozděleny na stejné dílky_[1]
    • ukazuje absolutní změny_[1]
  • logaritmická
    • = kombinace dvou logaritmických stupnic_[2]
  • semilogaritmická
    • = použití logaritmické stupnice na jedné ose a logaritmické na druhé ose_[1]
    • mění exponenciálu na přímku_[1]
    • ukazuje tempo změn_[1]
  • variační
    • = kombinace aritmetické a pravděpodobnostní stupnice_[2]

• Pro zvýraznění změn možné jednotkové úsečky na jedné ose zmenšit a na druhé zvětšit_[2]
  • může ale dojít k mystifikaci čtenáře, viz obrázek_[2]

Složené pravoúhlé liniové grafy

• Vyjadřují vztahy mezi více soubory vyjádřené několika liniemi_[2]

Modifikace pravoúhlých liniových grafů

Pravoúhlé sloupcové grafy

Jednoduché pravoúhlé sloupcové grafy

• Zobrazují jevy nespojitě (diskrétně)
  • použití k vyjádření rozdílů v nespojité řadě a ke znázornění krátkých řad_[1]
  • často ve spojení s liniovým grafem – k vyjádření rozdílů mezi spojitými a nespojitými daty_[2]
• Hojné použití na tematických mapách_[1]
  • rozdíl čtyř jevů vyjádřen čtyřmi sloupci

• Nevhodné pro srovnání více jak dvou časových řad nebo příliš dlouhých časových řad_[1]
• Konstrukce grafu:_[1]
  • tvar sloupců – nemá zásadní význam, mohou být nahrazeny obrazcem, symbolem, zvýrazněny…
  • výška sloupce – zásadní, rozhoduje o velikosti jevu
  • šířka sloupce – musí být konstantní, nenese žádnou statistickou hodnotu
• Hodnoty závislé proměnné jsou v grafu tvořeny sloupci kolmými k ose x
  • sloupce mohou být dle potřeby umístěny i na osu y, tedy vodorovně

Složené pravoúhlé sloupcové grafy

Modifikace pravoúhlých sloupcových grafů

Pravoúhlé bodové grafy

• Ke znázornění koncentrace nebo rozložení skupiny jevů_[1]
  • každý bod v grafu je znázorněním závislosti dvou proměnných
  • skupina bodů znázorňuje korelaci dvou proměnných
    • kladná korelace – stoupající přímka
    • záporná korelace – klesající přímka
  • osa x a y musí mít stejnou délku
    • = poje grafu je čtvercové
• Nejsou určeny do použití v mapě_[1]
• Časté použití časového úseku (rok, měsíc..) místo druhé proměnné_[2]

Kruhové grafy

• = sít radiálních polopřímek a soustředných kružnic
  • jedna polopřímka (zpravidla vertikální směrem nahoru) je základní, k ní se dále ve směru hodinových ručiček nanáší další přímky o stanovený úhel_[1]
  • polopřímky nejčastěji znázorňují průběh času_[1]
  • dělení 360° takřka neomezené
    • nejčastěji na 7 dílů (dny v týdnu), 8 dílů (hodiny ve směně), 12 dílů (měsíce) nebo 24 dílů (hodiny za den)

Kruhové liniové grafy

• Pro cyklicky se opakující jevy
  • na základní polopřímce se potkává první a poslední hodnota jevu_[2]
  • kruhová síť opticky vytváří představu nepřetržitého vývoje daného jevu_[1]
  • automaticky se řadí odpovídající hodnoty příslušného cyklu vedle sebe_[2]
• Dvě řady hodnot s rovnoběžnými úsečkami = stejná sezónnost nebo stejné tempo růstu_[2]

Jednoduché kruhové liniové grafy

Složené kruhové liniové grafy

Modifikace kruhových liniových grafů

Kruhové sloupcové grafy

• Obdoba sloupcových grafů
• Dvojího typu:_[2]
  • 1. použité sloupců stejné šířky
    • sloupce vybíhají jako paprsky z počátečních souřadnic (pólu)
    • délka sloupce vyjadřuje hodnotu jevu
      • aby nedocházelo v pólu ke slévání počátků sloupců, jsou počátky posunuty o určitou vzdálenost, čímž vznikne okolo pólu prázdný kruh
  • 2. použití kruhových výsečí
    • plocha výseče vyjadřuje hodnoty znázorňovaného jevu
      • délka není vhodná, plocha narůstá mnohem více, viz orázek

Jednoduché kruhové sloupcové grafy

Složené kruhové sloupcové grafy

Modifikace kruhových sloupcových grafů

Závislost tří proměnných

• Používají se grafy se třemi souřadnicemi
  • grafy trojúhelníkové a pseudoprostorové

Trojúhelníkové grafy

• = rovnostranný trojúhelník, kde každá strana je jednou osou souřadnic_[1]
• Součet všech tří prvků daného jevu je 100 %_[1]
  • každá osa je část třídílné struktury_[1]
    • např. obyvatelstvo předproduktivní, produktivní a postproduktivní_[1]
  • stupnice na grafu ve směru nebo proti směru hodinových ručiček
  • ve vrcholu trojúhelníka současně leží bod 0 % jedné stupnice a zároveň 100 % druhé stupnice_[1]

• Větší koncentrace bodů u některého z vrcholů svědčí o nevyrovnanosti podílu složek ve sledovaném jevu_[1]
  • trojúhelníkový graf je obměnou grafu koncentrace bodů_[2]

• Trojúhelníkovým grafem lze srovnat i časový vývoj struktury znázorňovaného jevu
  • tzv. trojúhelníkový liniový graf

Pseudoprostorové grafy

• Zhotovovány v systému tří pravoúhlých souřadnic_[1]
  • osy x a y tvoří základní plochu, osa z je vzdálenost od této plochy
• Jejich používání se obecně nedoporučuje
  • na pohled působí zajímavě, snadno se ovšem znepřehlední a odečítání údajů může čtenáři působit obtíže
  • vhodné použití pouze pokud se nepožaduje odečítání přesných hodnot, ale jen srovnání a vytvoření představ o rozložení jevu_[2]

2. Dle souřadných soustav

1. Grafy pravoúhlé

• Zobrazení v pravoúhlé souřadné soustavě_[2]
  • = dvě navzájem kolmé osy (rovina)

2. Grafy kruhové

• Zobrazení v polární soustavě_[2]
  • = soustava trsu polopřímek a soustředných kružnic v rovině

3. Grafy trojúhelníkové

• Zobrazení za pomocí tří stran rovnoramenného trojúhelníku jako tří os v rovině_[2]

4. Grafy pseudoprostorové

• Zobrazení v soustavě tří kartézských os v pseudoprostoru_[2]
  • = tři osy uspořádané tak, aby vytvářely dojem trojrozměrného prostoru

---

–> Zpět na rozcestník kartografie

Zdroje

[1] Kaňok, Voženílek: Seriál Chyby v mapách. 10 – Grafy a diagramy. Geobusiness 1/2007 – 12/2008
[2] Voženílek, V., Kaňok, J., a kol.(2011): Metody tematické kartografie – Vizualizace prostorových jevů. Grafy. Univerzita Palackého v Olomouci, 216s. 9788024427904