Klasifikace diagramů

1. Jednoparametrové diagramy

• Jeden měřitelný parametr
  • délka sloupce, strana čtverce, poloměr/průměr kruhu..)
  • jedná se o sloupcové, čtvercové, kruhové nebo šestiúhelníkové diagramy
• Legenda vyjadřuje vztah velikosti jevu a grafické velikosti diagramu_[1]
  • 1 mm odpovídá 100 tunám

Plošné

Sloupcový diagram

Čtvercový diagram

Kruhový diagram

• Kruhový diagram se zhotovuje podle vzorce r = √(H/(h*π)) _[1]
  • r…. poloměr kruhu
  • H…. číselná hodnota jevu
  • h…. jednotková plošná míra v diagramu
  • výpočet skutečné velikosti se pak vypočte podle vztahu H = π*h*r²

• Nedoporučuje se používat kruhový diagram v pseudoprostorovém provedení s eliptickým výsledkem_[2]
  • čtení velikosti výsečí z kruhu a elipsy dosahuje vzájemného rozdílu 10 až 14 %_[2]

Půlkruhový diagram

Trojúhelníkový diagram

Mnohoúhelníkový diagram

Pseudoprostorové

Krychlový diagram

Kulový diagram

Jehlanový diagram se základnou rovnostranného trojúhelníka

Kuželový diagram

2. Víceparametrové diagramy

• Více měřitelných parametrů – předávání více informací
• Podoba podle počtu vyjadřovaných parametrů_[1]
  • nejčastěji obdélník, hranol, válec nebo pravoúhlý rovnoběžnostěn_[1]
  • Plošné diagramy – zobrazení 3 kvalitativních informací
  • Pseudoprostorové diagramy – zobrazení až 5 informací

Plošné

Obdélníkový diagram

• Dvě proměnné nanášeny na stranách a a b
  • číselná informace je odečtena na každé ze stran, a zároveň plocha S je součinem těchto dvou hodnot_[1]
    • tzn. celkem 3 kvantitativní informace
  • pro použití nutné zvážit, zdali je možné daný jev takto znázornit_[1]
    • musí splňovat podmínku S = a*b

Elipsový diagram

Kosočtvercový diagram

Pseudoprostorové

Pravoúhlý rovnoběžnostěn se čtvercovou základnou

• Umožňuje zaráz prezentovat až 5 informací_[2]
  • tři délky hran na osách
  • plocha základny
  • objem rovnoběžnostěnu

Pravoúhlý rovnoběžkostěn s obdélníkovou základnou

Válcový diagram

3. Diagramy s vnitřním dělením

Strukturní diagramy

• Lze odečíst procentuální podíl jejich elementů
  • nejčastěji diagramy sloupcové, čtvercové nebo kruhové_[1]

Strukturní čtvercový diagram

• Čtvercový diagram rozdělený na sto stejných dílů = procentní čtverec_[2]

Strukturní kruhový diagram (koláčový graf)

• Kruhový diagram rozdělený na sektory zobrazující vnitřní strukturu jevu_[1]
  • nejvhodnější dělit s počátkem na “dvanácté hodině” a pokračovat ve směru hodinových ručiček_[1]
  • vystupuje-li kruhový diagram strukturní samostatně, musí být jeho výseče seřazeny od největší k nejmenší_[1]
    • poslední kategorie bývá často “ostatní”

4. Diagramy s vnějším skládáním

Dynamické diagramy

• Vznikají spojením několika (minimálně tří) stejných typů diagramů_[1]
  • ukazují dynamiku jevu v jednom místě v různém čase_[1]
    • nejčastěji diagramy kruhové, trojúhelníkové nebo čtvercové_[1]
  • dotyk v jednom společném bodě
    • střed strany, střed obrazce, společný vrchol nebo vnitřní dotykový bod_[2]

• Omezené použití, pokud není vývoj jednosměrný_[2]
  • musí být vždy vidět všechny okraje diagramů, nesmí docházet k překrývání diagramů_[2]
• Nelze použít, pokud jsou mezi jednotlivými velikostmi diagramu malé rozdíly_[2]
  • technicky by nebylo možné znázornit kvalitativní rozlišovací znaky diagramů (šrafy, barva…)_[2]

Srovnávací diagramy

• Jedné se o dva až čtyři diagramy v sestavě s vnějším dotykem v jednom bodě_[1]
  • střed strany obdélníků, střed polokruh, střed výšky polotrojúhelníků, vrcholy…_[2]
  • Párové srovnávací diagramy = srovnání dvou diagramů_[2]
  • Trojné a čtverné srovnávací diagramy = srovnání tří a čtyř diagramů_[2]

Segmentové diagramy

• Soubor jednotkových geometrických obrazců nebo jednoduchých obrázků_[2]
  • každému je přiřazeno určité množství znázorňovaného jevu_[2]
    • v legendě musí být uvedena jednotková hodnota pro jeden segment_[2]
      • např. jeden čtvereček = 10 000 tun uhlí
    • dovoleno i dělení segmentů s cílem vyjádření zlomků_[2]
  • sestaveny do svislých sloupců nebo vodorovných řad, případně výjimečně větších geometrických obrazců (čtverců, obdélníků)_[2]

Obrázkové diagramy

• Nejsugestivnější forma zpracování kvantitativních informací_[2]
  • např. velikost lokomotivy vyjadřující počet vyrobených kusů
• Nepřesné – použití pouze pokud se nevyžaduje vysoká přesnost_[2]
  • měření plochy je neefektivní a časově náročné, nezaručuje přesnost
  • k obrázku musí být umístěna číselná hodnota množství jevu, obrázek je pak vnímán jako doplňující informace o jakou veličinu se jedná_[2]
• Lidské oko lépe odhaduje změnu délky než plochy, nejhůře odhaduje objem_[2]
  • nutné respektovat rozdílné vnímání plochy a délky čtenářem_[2]

---

–> Zpět na rozcestník kartografie

Zdroje

[1] Kaňok, Voženílek: Seriál Chyby v mapách. 10 – Grafy a diagramy. Geobusiness 1/2007 – 12/2008
[2] Voženílek, V., Kaňok, J., a kol.(2011): Metody tematické kartografie – Vizualizace prostorových jevů. Diagramy. Univerzita Palackého v Olomouci, 216s. 9788024427904