Rastr

  • = způsob vyjádření kvalitativních a kvantitativních charakteristik plošných jevů pomocí pravidelně nebo nepravidelně rozmístěných bodových nebo liniových kartografických znaků[3]

Dělení rastrů dle:

  • Geometrie znaků
    • Bodový
      • složeny z pravidelně nebo nepravidelně rozmístěných bodových znaků[3]
      • barevné i černobílé provedení
    • Liniový
      • též šrafura
      • jsou souběžné čáry pravidelně vedené jedním nebo více směry[3]
      • barevné i černobílé provedení
  • Uspořádání znaků
    • Pravidelný
    • Nepravidelný
  • Barevné provedení
    • Barevný
    • Černobílý
  • Charakter dat
    • Kvantitativní
      • použití pro vyjádření kvantitativních vlastností znázorňovaných jevů (intenzita, stupně)[3]
        • např. hustota zalidnění, hektarové výnosy, velikost eroze půdy, sklon svahů, migrační saldo, vegetační index, …[3]
    • Kvalitativní
      • též vzorkový
      • použití pro vyjádření kvalitativních vlastností znázorňovaných jevů (kategorie, typy, druhy)[3]
        • např. geologické jednotky, skladby lesa, národnostní složení, land use, …[3]
Použití rastrů na geologické mapě. Jedná se o pravidelné barevné kvalitativní rastry. Pomocí barevného provedení jsou rozlišeny horniny, pomocí geometrie (vlevo bodový, vpravo liniový) je rozlišeno minerální složení hornin. Zdroj Geovědní mapy.

Parametry rastru

  • Struktura
    • pro vyjádření kvalitativních dat[3]
  • Směr
    • pro vyjádření kvalitativních dat[3]
  • Tloušťka/velikost
    • pro znázornění kvantitativních dat[3]
  • Hustota
    • pro znázornění kvantitativních dat[3]
Parametry rastru
Zdroj [3]
  • Intenzita rastru = poměr zaplnění plochy chromatickou (zpravidla černou) barvou[3]
    • uplatnění při tvorbě kartogramů (vyšší intenzita jevu = vyšší intenzita rastru)[3]
  • Vzájemně podobné jevy se znázorňují podobnými rastry (asociativnost)[3]
  • Pomocí různých parametrů rastru lze vyjádřit více informací najednou[3]

Kvalitativní rastr

  • Pro kvalitativní rozlišení ploch na mapě[3]
    • tvořen bodovými i liniovými prvky v pravidelném i nepravidelném rozložení[3]
  • Podobné jevy by se měly znázorňovat podobnými rastry, různé jevy naopak odlišným rastrem
  • Zvolený rastr by měl co nejnázorněji evokovat znázorňovaný jev (asociativnost)[3]
  • Vytvoření kvalitativního rastru představuje vytvoření znakového klíče a legendy[3]
    • pořadí skupin v legendě a kategoriích rastru se tvoří podle zásad legendy[3]
    • každá skupina má společný aspekt[3]
      • např. podobné symboly, čáry, tečky…
    • rámeček s rastrem v legendě musí mít takové rozměry, aby z něj byly pro čtenáře rozeznatelní vertikální i horizontální rozchody rastru[3]
Příklad kvalitativního rastru v legendě geologické mapy
Zdroj M. Attal 2017
  • Nezaměňovat v legendě plošný jev vyjádřený rastrem a doplňující bodový znak v ploše[3] (viz obrázek)
Rozdíl mezi rastrem (nahoře) a areálovou metodou (dole)
Zdroj [3]
  • Může být použit i pro znázornění některých jevů topografického podkladu[3]

Kvantitativní rastr

  • K vyjádření se používají čáry nebo tečky
  • Intenzita rastru roste s intenzitou jevu[3]
    • nejčastěji zvyšováním hustoty čar (nebo teček) při zachování tloušťky (velikosti), nebo naopak zvětšováním tloušťky čar (velikosti teček) při zachování jejich hustoty[3]
      • změně intenzity odpovídá změna hustoty teček/čar nebo jejich velikosti/šířky
      • nejřidší šrafování (síť teček) vyjadřuje nejnižší hodnoty jevu, nejhustší pak nejvyšší hodnoty
    • žádná z ploch by neměla být nevyplněná ani zcela zaplněná[2]
Použití šraf dle [1]. a – špatný příklad – změna struktury rastru
b – správně – ve dvojicích sloupců je vždy vlevo změna velikosti řešena zvyšováním velikosti, vpravo pak zvyšování množství
  • Přechod mezi třídami musí být plynulý a opticky zřetelný[1]
  • Doporučuje se vést šrafování jedním směrem
    • nejlépe jihozápad-severovýchod nebo severozápad-jihovýchod[1]
  • V rámci stupnice by se neměly měnit typy struktury nebo směr rastru[3]
    • např. v některých intervalech místo čar použít čárkované čáry nebo tečky
    • změny struktury/směru vyvolávají pocit kvalitativní změny[3]
    • pokud se už změna struktury/směru použije, musí být dodržen vztah mezi intenzitou rastru a intenzitou jevu[3]
      • nelze znázorňovat změnu intenzity pouze změnou sklonu čar při zachování jejich hustoty a tloušťky – hrozí propadání rastru[1]
        • pokud je vyjadřována změna intenzity orientací, měla by být podpořena ještě i změnou jiného parametru, například tloušťky čar[2]
    • změna struktury/směru linií rastru by se měla používat opatrně a až v situaci, kdy změnou ostatních parametrů nelze dosáhnout kýženého efektu[2]
Pokud je zvoleno znázornění změny intenzity jevu změnou orientace rastru, doporučuje se použít této posloupnosti. I přesto je ale lepší znázorňovat změnu intenzity raději změnou tloušťky a rozestupem linií.
Zdroj [2]
Nevhodné použité změny struktury/směru rastru pro vyjádření kvantitativního jevu. Dochází k propadání rastru – interval 5 až 10 a 10 až 20 je zaplněn více (větší intenzita rastru), než následující interval.
Zdroj [3]

–> Zpět na rozcestník kartografie

Zdroje

[1] Kaňok: Kartogram a kartodiagram – stanovení objektivní stupnice. Sborník české geografické společnosti. Rok 1999, číslo 4, ročník 106.
[2] Jaroš, Lysák: Kartogram. Dostupné zde.
[3] Voženílek, V., Kaňok, J., a kol.(2011): Metody tematické kartografie – Vizualizace prostorových jevů. Specifické aspekty vyjadřovacích prostředků. Univerzita Palackého v Olomouci, 216s. 9788024427904