- Pro kvalitativní data se používá rozdíl v odstínu barev[1]
- Jas a sytost použitých odstínů by měly být podobné[1]
- velké rozdíly jasu a sytosti mezi použitými barevnými odstíny navozují pocit, že jsou některé kategorie důležitější než jiné a naopak[1]
- malé rozdíly jasu a sytosti naopak usnadňují rozlišení jednotlivých barev[1]
- část lidského vizuálního ústrojí zodpovědná za rozlišování odstínů má špatnou detekci hran a tvarů[1]
- drobný rozdíl v jasu a sytosti umožňuje snadnější detekci hranic odstínů a tvaru oblastí, a to především tam, kde linie neohraničují barevnou oblast; viz obrázek [1]
- Dobře zvolené barvy nenavozují pocit, že by některá kategorie byla významnější, než jiná[2]
- pozor především na stejný kontrast s pozadím mapy[2]
- žlutá vs. modrá na bílém pozadí
- pozor především na stejný kontrast s pozadím mapy[2]
Bylo by obtížné zaměřit se na prolínající se barvy Francie a Anglie, kdyby měly obě barvy identický jas
- Při práci s větším počtem kvalitativních kategorií je možné, že budou rozdíly mezi některými kategoriemi příliš velké[1]
- nutnost aplikace znalosti dat pro správné rozdělení různě jasných a sytých barev [1]
- nejsvětlejší, nejtmavší a nejsytější barvy přiřaďte kategoriím, které vyžadují zdůraznění[1]
- velmi malé a nebo málo četné kategorie mohou zvolením vyššího jasu nebo kontrastu získat potřebný důraz[1]
- nutnost aplikace znalosti dat pro správné rozdělení různě jasných a sytých barev [1]
- Kvantitativní vazby mohou být začleněny do kvalitativní kategorizace[1]
- např. osetá a neosetá pole v mapě land use mohou být interpretovány jako intenzita zemědělské činnosti – která se dá vyjádřit různými stupni jednoho odstínu, třeba jako světlá a tmavá zelená
- mapa tak zůstane kvalitativní – většina kategorií reprezentována různě barevnými odstíny a vybraný prvek získá kvantitativní informaci[1]
- např. osetá a neosetá pole v mapě land use mohou být interpretovány jako intenzita zemědělské činnosti – která se dá vyjádřit různými stupni jednoho odstínu, třeba jako světlá a tmavá zelená
- Podobnější kategorie je vhodné reprezentovat barvami, které jsou na barevném kruhu blíže[1]
- analogické barvy – červená, oranžová a žlutá podobným kategoriím
- doplňkové barvy -červená a azurová vzájemně nepodobným kategoriím
- Lze využít barevné asociace se zobrazovaným jevem[2]
- asociace musí být pochopitelná všem uživatelům, jinak ji nemá smysl vymýšlet[2]
- správně – modrá pro vodu, zelená pro lesy v mapě Land Use [2]
- problematické – zelená pro peníze – v USA čtenář pochopí, v zemích bez zelených bankovek nejspíše ne [2]
- špatně – urážlivé asociace – černá pro afroameričany nebo žlutou pro asiaty v mapě menšin – nejpíš urazí uživatele [2]
- asociace musí být pochopitelná všem uživatelům, jinak ji nemá smysl vymýšlet[2]
- Pokud má daná tematika vytvořené standardizovanou barevnou škálu, je vhodné se jí řídit
- např. barevné kombinace pro geologickou mapu (vulkanity – fialová), barvy politických stan (USA – republikáni červená, demokraté modrá), atd.
Zdroj [2]
–> Zpět na rozcestník kartografie
Zdroje
[1] BREWER, C. A. (1994): Color Use Guidelines for Mapping and Visualization
[2] BREWER, C. A. (2016): Designing Better Maps: A guide for GIS Users. Esri Press, Second Edition, Redlends California.