Divergentní barevné škály

Reprezentace dat rozbíhajících od střední hodnoty na obě strany_[1]
- střední hodnota (kritická mez): medián, průměr, nula, nulová změna …
Používá se zpravidla dvou odstínů a stupňování jasu
- pro každou stranu stupnice jeden odstín, který se ztmavuje od světlé střední hodnoty směrem ke krajním hodnotám(k extrémům)_[1]
- může být použito i jednoho odstínu_[1]
  - odstíny jedné barvy pro jednu polovinu stupnice a na druhé straně stupňování šedé po černou

Příklad použití divergentní škály na cenách nemovitostí – střední hodnota je medián ceny _[2]

**Divergentní škála – se středem dat mimo střed stupnice** _[1]
Nejsvětlejší třída zde reprezentuje nulovou změnu, ale není ve středu stupnice. Smyslem je pomyslně rozdělit kategorie přírůstku a úbytku _[1]

Střední hodnota nemusí být vždy ve středu stupnice (viz obrázek)_[1]

**Divergentní škála**_[1]
Obdobná stupnice jako v předchozím případě, ovšem střední hodnota se nachází ve středu stupnice. Stupnice odkazuje na rozdíl zaměstnanosti ve službách a průmyslu celé Evropy (47 %), který není v mapě nijak zmíněn.

Předpokladem pro použití divergentního kartogramu jsou vlastnosti zobrazovaného jevu_[1]
- data která jsou divergentní, ale střední hodnota není nula_[1]:
  - volební výsledky dvou stran
    - pro podmínky ČR typicky druhé kolo prezidentských voleb – který kandidát vyhrál a jak moc nad 50 % získal
  - příjem
    - střední hodnotou bude medián, hranice chudoby či jiný významný mezník
- data která nejsou divergentní, ale obsahují nulu_[1]:
  - teplota při použití Fahrenheita
    - 0 °F není zlom v teplotní mapě, ale 0 °C již být může
Použití divergentní škály je do jisté míry subjektivní_[1]
- stejná data mohou být zobrazena sekvenčním i divergentním kartogramem a podávat v obou případech odlišný úhel pohledu na jev_[1]

Stejná data zobrazena sekvenčně a divergentně_[2]

Výhodou použití sekvenčního vyobrazení oproti divergentnímu je jeho použitelnost i při černobílém tisku_[2]
Střední hodnota nemusí mít svoji vlastní třídu_[1] (viz. obázek níže)
Třídy s podobnou odchylkou od střední hodnoty by měli zachovat podobný stupeň jasu a sytosti_[1]
- třída “20 až 30” by měla mít stejné hodnoty jasu i sytosti jako třída “-20 až -30”, jen pro jiný odstín (za předpokladu že střední hodnotou je 0)

*Liché stupnice s třídou pro střední hodnotu vs. sudé stupnice bez třídy se střední hodnotou.*_[2]
*Důležité je, aby se oba odstíny v směrem od střední hodnoty ztmavovaly.*_[1]

S jistou dávkou opatrnosti lze použít pro divergentní hodnoty i multispektrální škálu._[2]

Další příklady použití divergentních barevných škál

Zdroj (vlevo) – bom.gov
Zdroj (vpravo) – bom.gov

Divergentní stupnice se zdůrazněním maximálního a minimálního stupně
Zdroj Volker Matthias et al

–> Zpět na rozcestník kartografie

Zdroje

[1] BREWER, C. A. (1994): Color Use Guidelines for Mapping and Visualization
[2] BREWER, C. A. (2016): Designing Better Maps: A guide for GIS Users. Esri Press, Second Edition, Redlends California.