Barvy v kartografii

Dva základní principy_[1]:
- 1. Použití zavedených znakových klíčů
  - standardizované barevné provedení
    - geologické, navigační, letecké mapy
- 2. Vlastní řešení znakového klíče
  - barvy znaků by se měly maximálně přibližovat jejich přirozené podobě_[1]
  - použití pouze pokud neexistují zavedené standardy
  - možné využití barevného motivu zbytku práce
    - barvy navazující na provedení zbytku atlasu, …

Intenzita barev se musí pohybovat v úzkém intervalu
- žádná barva nevynikne ani nezanikne
Intenzivnější barvy se používají pro malé plochy, velké plochy naopak méně intenzivně_[1]
Velké plochy vykreslovat světlými, málo sytými odstíny
- vytvářejí odlehčený podklad pro bodové a liniové znaky_[1]
Malé plochy vykreslovat tmavýmu a sytými odstíny
- malé plochy obvykle vyjadřují krajní možnosti rozšíření jevu nebo kvalitativně důležité objekty_[1]
  - sídla, průmysl, …
Bodové a liniové znaky vykreslovat pouze tmavými sytými tóny_[1]
- pro lepší čitelnost

Pravidla pro tvorbu kartogramů jsou vyčleněna ve vlastní kapitole…

Zásada: čím vyšší intenzita jevu, tím vyšší intenzita barvy_[1]
Nutné použít takové odstíny, jejichž intenzity se pohybují v dostatečném rozsahu_[1]
- např. pro zelenou je znak schopen rozlišit nejvíce prahů_[1]
Optická váha všech barevných ploch musí být dostatečně rozdílná_[1]
- aby místa s nejvyšší hodnotou jevu vynikly, ale zároveň nesmí místa s malou intenzitou zanikat_[1]
Časté použití teplých barev pro vysoké hodnoty a studených pro nízké
Ideální je použití odstínů jedné barvy
- nejsvětlejší odstín pro nejnižší hodnoty
- je-li nezbytné použít více barevných odstínů, volí se barvy ve stejné části spektra_[1]
  - čtenář ve stupnici nesmí vidět kvalitativní význam
  - pro více barevných tónů musí být studené barvy pro nízké nebo záporné hodnoty, teplé naopak…
  - při použití vícero odstínů musí být brán ohled i na optickou váhu barev
Pro vyjádření vertikálních vlastností jevů se používá vjem hloubky_[1]
- např. pro výšku stromů
- stupnice zelená-žlutá-oranžová-červená

Pouze ve specifických případech_[1]
- bílá vyjadřuje obvykle absenci jevu/absenci měření_[1]
- černá je moc absolutní – nelze ji překrýt běžným popisem či oddělit běžnnou (tmavou) hraniční linií_[1]
Je třeba zvážit, zda si použití těchto barev situace vyžaduje_[1]

Jedná se o chybu při sestavování stupnic kvantitativních jevů_[1]
- jedná se o porušení pravidla čím vyšší intenzita jevu, tím vyšší intenzita barvy

[1] Kaňok, Voženílek: Seriál Chyby v mapách. 5 -Barvy v mapách. Geobusiness 1/2007 – 12/2008