= metoda kartodiagramu (diagramová mapa[2])
- Znázorňují absolutní hodnoty[1]
- vypočtená velikost diagramu je přiřazena k bodu, linii nebo ploše[1,2]
- použití pro srovnání konkrétních hodnot mezi dílčími územními jednotkami na mapě[2]
- Stupnice pro kartodiagramy využívají proporcionálních a gradovaných stupnic[2]
- čtenář musí z velikosti diagramu odhadnout velikost jevu[1]
- Proporcionalita stupnic = velikosti diagramů jsou ve stejných proporcích, jako velikosti statistických dat[2]
- změny velikostí znaků se musí měnit stejně, jako změny velikostí dat[2]
- tzn. údaje 20, 60, 80 a 120 musí být v mapě znázorněny diagramy v poměru velikostí 1 : 3 : 4 : 6[1,2]
- tvar diagramu ovlivňuje uživatelovo vnímání velikosti při čtení hodnot
- sloupce (jednorozměrné diagramy) – nejpřesnější odhad[1,2]
- čtverce a kruhy (dvourozměrné diagramy) – méně přesný odhad[1,2]
- uživatel vnímá plochu kruhu menší, než ve skutečnosti je[2]
- trojúhelníky (dvourozměrné diagramy) – méně přesné odhady než pro čtverce a kruhy[1,2]
- koule a krychle (pseudoprostorové diagramy) – nejméně přesné odhady čtení hodnot[1,2]
- změny velikostí znaků se musí měnit stejně, jako změny velikostí dat[2]
- Uplatňování zásady gradace
- platí přímá závislost mezi hodnotami vstupních dat a velikostí diagramu[1]
- = pokud se zvětšují hodnoty, musí s zvětšovat i diagramy
- není nutné plynulé zvětšování – možno použít skokovou stupnici pokud nejsou hodnoty rovnoměrně rozptýleny v souboru[1]
- pseudokartodiagramy – porušují zásady gradace a proporcionality[1]
- matoucí, nedoporučuje se jejich používání[1]
- platí přímá závislost mezi hodnotami vstupních dat a velikostí diagramu[1]
- Barva diagramu se volí na základě konotace či asociace k znázorňovanému jevu[3]
- upřednostňována sytá – lépe vynikne na barvě podkladu[3]
- podkladem bývá často kartogram
- upřednostňována sytá – lépe vynikne na barvě podkladu[3]
Druhy kartodiagramů – obecné dělení
- Základní dělení na bodové, liniové a plošné:
- Bodové kartodiagramy
- kvantitativní charakteristiky vztaženy k jednotlivým bodům, ovšem data musí být zpracována jednotně v celé ploše mapy[1]
- Liniové kartodiagramy
- vyjadřují směr i velikost jevu[1]
- Plošné kartodiagramy
- vztaženy k ploše nebo jiným územním jednotkám
- Bodové kartodiagramy
- Dělení dle množství znázorňovaných jevů
- Jednoduchý kartodiagram
- zobrazuje pouze jeden jev
- Složený kartodiagram
- zobrazuje současně více jevů
- každý jev je znázorněn buď odlišným typem diagramu, nebo stejným typem s rozlišení jevů rozdílnou barvou nebo rastrem[1]
- znázorňované jevy mohou být ve stejných, nebo rozdílných jednotkách[1]
- složené kartodiagramy jednoměřítkové
- složené kartodiagramy víceměřítkové
- zobrazuje současně více jevů
- Jednoduchý kartodiagram

Druhy kartodiagramů – klasifikace
Druhy kartodiagramů jsou podřízeny jevům, které mají znázorňovat
Strukturní kartodiagram
- Diagramy stejné velikosti vnitřně strukturně rozdělené[1]
- součet všech částí je vždy 100 %[1]
- čtvercový diagram se 100 částmi se nazývá procentní čtverec[1]
- nelze vyčíst velikost jevu, jen vnitřní strukturu[1]
- součet všech částí je vždy 100 %[1]
- Pro málo zastoupené kategorie (v kruhovém diagramu s malou výsečí) se používají velmi syté barvy[3]
- pro zdůraznění malých výsečí, aby nezanikly
- Počet kategorií by neměl být příliš velký (především pro kruhový diagram)[3]
- mnoho výsečí znamená malé výseče[3]
- při vyšším počtu problém s volbou dobře rozlišitelných barev[3]
- Použití pro body, plochy a linie[1,2]

Zdroj ČSÚ
Součtový kartodiagram
- Diagram pomocí velikosti zobrazuje absolutní velikost jevu a zároveň i vnitřní strukturu jevu[1]
- velikost diagramu je znázorněna součtem jednotlivých dílčích složek[2]
- Mezi strukturním a součtovým diagramem dochází v odborné literatuře k častému zaměňování
- Použití pro body, plochy a linie[1,2]

Velikost jevu je dána součtem jeho dílčích částí.
Srovnávací kartodiagram
- Diagramy složené ze dvou dílčích diagramů[1]
- jeden diagram obvykle o stálé velikosti – obvykle vykreslen jen v obrysech
- ukazuje např. střední hodnotu, optimální hodnotu, výchozí stav…[1]
- druhý diagram vyjadřuje velikost jevu[1]
- jeden diagram obvykle o stálé velikosti – obvykle vykreslen jen v obrysech
- Použití pro body a plochy[1]

Zdroj: Koňařík Eliška
Dynamický kartodiagram
- Pro časově proměnlivé jevy[1]
- jde o diagramy v časové řadě umístěné ve stejném bodě
- zobrazení minimálně tří časových údajů[2]
- Použití pro body, plochy a linie[1,2]

Segmentový kartodiagram
- Diagramy jsou složeny ze segmentů uspořádaných do pravidelných obrazců[1]
- čtenář je schopen z počtu segmentů různých hodnot dopočítat celkovou hodnotu jevu
- Použití pro body a plochy[1]

Vektorový kartodiagram
- Obsahuje počáteční bod, směr a délku vektoru[1]
- Použití pro linie a body[1]
- užití také například při konstrukci kruhových grafů pro meteorologické stanice (větrná růžice)[1]

- Vektorový kartodiagram dosahový
- z centrálního bodu vybíhají rovné, případně dle potřeby zaoblené šipky směrem k jiným bodům/plochám, se kterými je centrální bod v souvislosti[2]
- centrálním bodem může být i plocha
- preferovány tři vlastnosti vektoru – centrální bod, směr a dosahový bod[2]
- délka čar obvykle nehraje významnou roli[2]
- z centrálního bodu vybíhají rovné, případně dle potřeby zaoblené šipky směrem k jiným bodům/plochám, se kterými je centrální bod v souvislosti[2]

- Vektorový diagram proudový
- nemá centrální bod, jedná se o shluk šipek[1]
- délka a šířka šipek může vyjadřovat kvalitu i kvantitu[1]
- využíváno např. pro znázornění mořských proudů, převládajících větrů…

Stuhový diagram
- Vyjadřuje podíly kvantity jevu při zachování reálného průběhu linie[1]
- šířka stuhy – vyznačuje velikost jevu
- směr stuhy – vyjadřuje směr přemisťování
- Rozlišení směru buď šipkami podél stuhy nebo pomocí šraf či barev[1]
- Kvalitativní rozlišení musí být podrobněji vysvětleno v legendě[2]
- Při použití stuhového diagramu pro frekvenci dopravy se do křižovatek umisťuje prázdný kruh[1]

Umístění diagramu do kartodiagramu
Pro bodové kartodiagramy:
- Umístění buďto přímo na konkrétní pozice nebo do těžiště malých areálů, které vzhledem k charakteru dat vystupují jako body[1]
- Umístění jednotlivých typů[1]:
- Kruhový diagram
- vztažným bodem je střed
- Pravidelné mnohoúhelníky
- vztažným bodem je střed
- pětiúhelník/šestiúhelník/sedmiúhelník/osmiúhelník….
- Polokruhový diagram
- vztažným bodem konstrukční střed polokruhu
- Čtvercový a obdélníkový diagram
- vztažným bodem průsečík úhlopříček
- Rovnostranný trojúhelník
- vztažným bodem průsečík výšek
- nedoporučuje se používat střed základny nebo jiný vrchol[1]
- Dynamické diagramy
- vztažný bod shodný s výchozím bodem diagramu
- kruhový dynamický diagram (“paví oko”) – vnitřní dotykový bod kružnic[1]
- vztažný bod shodný s výchozím bodem diagramu
- Čárové a sloupcové grafy
- vztažný bod shodný s průsečíkem os x a y
- = obvykle levý dolní roh grafu, u věkové pyramidy střed dolní základny[1]
- vztažný bod shodný s průsečíkem os x a y
- Kruhový diagram
- Ve výjimečných případech je možné diagram posunout[1]
- např. pro zdůraznění výjimečnosti popisovaného bodu[1]
- diagram pro jev na státní hranici se posune do plochy příslušného státu, pro nezakrytí důležité linie, …[1]
- posunutý diagram je nutné propojit vodící linií k původní pozici, nebo na posun upozornit v doprovodném textu[1]
- např. pro zdůraznění výjimečnosti popisovaného bodu[1]
- Pokud se diagramy překrývají, dodržuje se zásada menší diagram přes větší[1]
- velmi malé diagramy se znázorňují vždy celé[1]
- zakrytá plocha diagramu nesmí převyšovat 50 % jeho plochy[1]
- vždy musí být čitelný a měřitelný parametr, ze kterého se podle stupnice určuje velikost jevu[1]
Pro plošné kartodiagramy
- Umístění diagramu do středu příslušného celku, pokud to nelze, umisťuje se diagram mimo mapové pole[1]
- posunutý diagram je nutné propojit vodící linií k původní pozici, nebo na posun upozornit v doprovodném textu[1]

Zdroj ČSÚ
–> Zpět na rozcestník kartografie
Zdroje
[1] Kaňok, Voženílek: Seriál Chyby v mapách. 11 – Kartodiagramy. Geobusiness 1/2007 – 12/2008
[2] Voženílek, V., Kaňok, J., a kol.(2011): Metody tematické kartografie – Vizualizace prostorových jevů. Kartodiagramy. Univerzita Palackého v Olomouci, 216s. 9788024427904
[3] Jaroš, Lysák: Kartodiagram. Moderní geoinformační metody ve výuce GIS, 2014, dostupné zde.