- Vždy znázorňují relativní data
- Použití pro kvantitativní srovnání územních celků[2]
- ve zvláštních případech i k regionalizaci jevu[2]
Kartogram
- = pravý kartogram
- Přepočet kvantitativních dat na jednotku plochy dílčího územního celku[1]
- např. počet obyvatel na 1 km2, hustota říční sítě na 10 km2, výnos plodiny na ha obce…
- Pokud se podíl nevztahuje k celé ploše, nejedná se již o kartogram[1]
- např. průměrný výnos plodiny z 1 ha počítaný jen z orné půdy není kartogram[1]
- orná půda tvoří jen část regionu, každý dílčí celek má jiný podíl orné půdy
- kartogram musí vystihovat srovnatelnou intenzitu jevu v celém území[1]
- = užití pseudokartogramu
- např. průměrný výnos plodiny z 1 ha počítaný jen z orné půdy není kartogram[1]
Pseudokartogram
- = nepravý kartogram
- Relativní data nejsou vztažena k ploše územních celků[1]
- např. podíl lesů na ploše okresu v procentech, přirozený přírůstek na 1000 obyvatel, index maskulinity, průměrný výnos žita nepřepočtený na celou plochu okresu[1]
- Lze použít pouze tehdy, pokud mají celky přibližně stejnou velikost ploch, na které se jev přepočítává[2]
Územní celky
- Nutné rozdělení území na dílčí celky – zpravidla podle typu zpracovávaného jevu[1]
- fyzickogeografické jevy – volí se odpovídající fyzickogeografické jednotky
- povodí, geomorfologické jednotky
- socioekonomické jevy – volí se odpovídající administrativní celky
- obec, kraj, okres…
- fyzickogeografické jevy – volí se odpovídající fyzickogeografické jednotky
- Kartogramy – nezáleží na různé velikosti územních celků
- hodnoty se přepočítávají na celou jejich plochu[1]
- Pseudokartogramy – volí se územní celky o přibližně stejné velikosti
- minimalizování vlivu přepočtu na jinou veličinu, než plochu celku[1]
- snížení šance možné chybné interpretace
- minimalizování vlivu přepočtu na jinou veličinu, než plochu celku[1]
Druhy kartogramů a pseudokartogramů
- Celkový počet cca 22 druhů[1]
- běžné používáno jen několik
- Podle počtu znázorňovaných jevů
- Jednoduché – vyjadřují jen jeden jev
- Složené – vyjadřují dva nebo více jevů
- Podle způsobu interpretace
- Strukturní
- Tečkové
- Čárové
- Podle kartografického vyjádření jevu
- Areálové – jev je vyjádřen v územních celcích
- Diagramové – relativní jev vyjádřen v diagramech
Areálové (pseudo)kartogramy
- Jev je vyjádřen v ploše – buďto geografické nebo statistické jednotce[4]
1. Jednoduché (pseudo)kartogramy
- Vyjadřují pouze jeden jev v různých formách znázornění[2]
Homogenní
- Nejčastější a nejjednodušší
- Celek je pokryt odstíny nebo rastrem podle předem stanovené stupnice[1]

Zdroj ČSÚ
Kvalifikační
- Rozděluje jev na dvě části – nad a pod vymezenou hranicí
- Postup:
- 1. určí se průměr nebo střední hodnota intenzit jevu pro celé území kartogramu[1]
- 2. ve stupnici se vyznačí rozdílným rastrem intervaly nad a pod střední hladinou[1]
- při barevném řešení se volí pro hodnoty nad střední hodnotou odstíny teplé barvy, pod střední hodnotou odstíny barvy studené[1]
- = použití divergentní barevné škály
- při barevném řešení se volí pro hodnoty nad střední hodnotou odstíny teplé barvy, pod střední hodnotou odstíny barvy studené[1]
- 3. na závěr se obvykle vymezí zesílenou barvou území které mají intenzitu jevu nad a pod střední hladinou[1]

Zdroj [1]

Selektivní
- Použití při výskytu dvou nebo více vzájemně se doplňujících kategoriích jevu[1]
- např. vystěhovalí/přistěhovalí, přírůstek/úbytek
- Pro konstrukci proběhne selekce jedné kategorie jevu (např. vystěhovalí)
- tato kategorie se zpracuje obvyklým způsobem (homogenního kartogramu)[2]
- druhá kategorie se nezpracovává[2]
- pokud je jako selektivní vybrána a zpracována veličina vystěhovalí, druhá (nezpracovaná) kategorie budou přistěhovalecké kraje

Zdroj [1]

Tečkové
- Rozdělení plochy kartogramu pravidelnou pravoúhlou sítí – průsečíky jsou středy teček znázorňovaných do kartogramu[1]
- velikost teček znázorňuje intenzitu jevu
- při špatném výpočtu velikosti teček se může vytvořit jednolitá skvrna ber vypovídající hodnoty
- dochází ke zvětšování teček, ale jejich počet odpovídá síti[1]
- = na rozdíl od tečkových kartogramů (u kterých se počet teček mění dle velikosti jevu) obsahují jednoduché tečkové kartogramy vždy stejný počet teček (dle sítě)!
- velikost teček znázorňuje intenzitu jevu


Zdroj [1]
Geometrické
- Rozdělení kartogramu do shodných geometrických obrazců (čtverce, šestiúhelníky)
- = grid (síť)

Zdroj Wikimedia
2. Složené kartogramy/pseudokartogramy
- Hodnoty dvou nebo více jevů – umožňuje jejich rychlé a snadné srovnání[1]
- Vzniká překrytím dvou nebo více navzájem zřetelně odlišitelných jednoduchých (pseudo)kartogramů[1]
- Stupnice musí být zpracována jednou výpočtovou metodou[1]
- Grafický výstup musí být jasně rozlišitelný
- např. jeden jev barevnými odstíny, druhý vodorovným rastrem, třetí svislým rastrem…[1]

- Pokud kartogram vyjadřuje vzájemný vztah znázorňovaných veličin, je označován jako kartogram vztahový[2]
- Vztahové kartogramy se dále dělí na[2]:
- kartogram složený korelační
- kartogram složený pseudokorelační
Korelační
- Závislost mezi jevy je prokázána statistickým výpočtem[2]
- např. vztah teploty půdy a vzduchu[2]
Pseudokorelační
- Závislost mezi jevy není prokázána výpočtem, vzájemný vztah je ovšem přesto logicky možný[2]
- často je vztah zřejmý[2]
- např. délka slunečního svitu a přírůstek dřevní hmoty[2]
- často je vztah zřejmý[2]
3. Strukturní
- Slouží ke zobrazení intenzity vnitřního členění jevu v území[1]
- celá mapa se rozdělí na stejně široké rovnoběžné pásy, každý pás představuje 100 % jevu
- jeho vnitřní dělení na různě široké pásy vyjadřuje strukturu jevu v procentech[1]
- dělení pásů na části prováděno pomocí změny rastru nebo barvou[2]
- uživatel musí dle stupnice odečíst hodnotu jevu v procentech[2]
- celá mapa se rozdělí na stejně široké rovnoběžné pásy, každý pás představuje 100 % jevu
- Nejmenší jednotkou by měly procházet alespoň dva pásy[1]
- Nevýhody
- složitější konstrukce[1]
- někdy nezřetelné malé procentní hodnoty v rámci pásu[1]
- může být řešeno změnou stupnice (skoková)[2]

Zdroj [1]

Zdroj MUNI: prezentace Kartografická vizualizace – Kvantitativní údaje 2 – 2012: Převzato z Školní atlas České republiky
4. Tečkové
- Využíván k vyjádření hodnoty jevu zhuštěním teček v dílčích celcích[1]
- mění se počet teček v celku, nikoliv velikost teček
- tečky mají stejnou hodnotu[2]
- Součtem hodnot všech teček v dílčím celku lze zjistit hodnotu jevu[1]

Zdroj [1]
- Při konstrukci se využívá variačního rozpětí souboru[2]
- nedojde tak k zahlcení celků tečkami[2]
- Variační rozpětí:
- = rozdíl mezi maximální a minimální hodnotou jevu v souboru[2]
- Příklad použití: hypotetický kartogram počtu obyvatel v ČR na km2[2]
- maximum 135 obyv./km2 (kraj Středočeský)
- minimum 105 obyv./km2 (kraj Jihočeský)
- rozdíl činí 30 obyv./km2 (135 – 105) = variační rozpětí je 30
- tzn. kraj s minimem (Jihočeský) bude znázorněn prázdným polem, kraj s maximem (Středočeský) bude obsahovat 30 teček
- V legendě musí být uvedena minimální hodnota jevu[2]
- Předpokladem využití variačního rozpětí je neexistence dílčího celku bez výskytu jevu[2]
- prázdná oblast je vyčleněna pro minimální hodnotu, nikoliv pro “nejsou data”
Přirozený tečkový
- Tečky jsou vkládány do skutečných územních celků[2]
- např. geografické jednotky, kraje, okresy…
Geometrický tečkový
- Území je pravidelně rozděleno geometrickými obrazci (čtverci, šestiúhelníky)[2]
- tečky jsou vkládány do těchto dílčích celků[2]
- obdoba geometrického kartogramu jednoduchého, použití množství teček místo změny barvy
- tečky jsou vkládány do těchto dílčích celků[2]
Pseudogeometrický tečkový
- Do každého z územních celků je vložen geometrický obrazec (zpravidla čtverec) o konstantní ploše[2]
- do geometrického obrazce jsou následně vloženy tečky[2]
- jedná se o pseudokartogram – hodnoty nejsou vykresleny v celé ploše jednotky, ale pouze v tomto obrazci[2]
5. Čárové
- Využíván k vyjádření hodnoty jevu zhuštěním čar v dílčích celcích[1]
- obdobný jako tečkový, pouze tečky nahrazuje čárami[1]
- Konstrukce a počet čar závisí více na tvaru území[1]
- podlouhlý tvar potřebuje více pásů než kruhové území[1]
- zásady tvorby odpovídají do značné míry tvorbě strukturních pseudokartogramů[2]

Zdroj [1]
- Území je rozděleno na pásy, každý z pásů obsahuje jednu či více čar[2]
- intenzita jevu je určena počtem čar v pásu[2]
- čáry mohou mít různou tloušťku dle intenzity jevu
- šířka pásu by měla být v rozmezí 1 až 3 cm[2]
- ale vždy menší, než šířka nejmenšího celku[2]
- intenzita jevu je určena počtem čar v pásu[2]
- Šířka pásu v území se značí úsečkou kolmou k čarám[2]
- nad úsečku s uvede číslo označující počet protnutých čar[2]
- V legendě musí být uveden vztah čáry a vyjadřované hodnoty[2]
- např. 1 čára odpovídá 10 obyv./km2

Diagramové (pseudo)kartogramy
- Jev je znázorněn v diagramech
1. Diagramový kartogram
- = diakartogram, kartografický diagram
- na pomezí mezi kartogramem a diagramem
- Jev je vyjádřen v diagramových znacích lokalizovaných do optických center areálů nebo do bodů výskytu[4]
- Velikost diagramu je úměrná absolutním hodnotám jevu (metoda diagramu)[4]
- Výplň diagramu odpovídá relativním hodnotám daného jevu[4]

Zdroj [4]

Zdroj Axios.com
–> Zpět na rozcestník kartografie
Zdroje
[1] Kaňok, Voženílek: Seriál Chyby v mapách. 8 – Stupnice. Geobusiness 1/2007 – 12/2008
[2] Voženílek, V., Kaňok, J., a kol.(2011): Metody tematické kartografie – Vizualizace prostorových jevů. Kartogramy. Univerzita Palackého v Olomouci, 216s. 9788024427904
[3] Jaroš, Lysák: Kartogram. Moderní geoinformační metody ve výuce GIS, 2014, dostupné zde.
[4] J. Pravda: O aplikáciách kartogramovej metody. Geografický časopis, 56, 2004, 4, 14 figs., 31 refs.