Intervalové stupnice

  • Určuje se šířka a hranice intervalů[1]
    • předkládá pouze meze hodnot hranice intervalu, ve kterém se hodnota nachází[1]
  • Není možní zjistit konkrétní hodnotu[1]
Příklad intervalové stupnice. Velikost čtverců již není úměrná jejich hodnotě, uživatel může zjistit pouze interval, do kterého spadají. Intervalová stupnice je použita i pro druhý jev v mapě – průměrnou dobu pobytu. Zdroj
  • Přesné pravidlo pro určení počtu intervalů neexistuje, pouze pomocná doporučení (viz vzorec)[1]
m = počet intervalů
y = počet statistických jednotek v souboru
Zdroj [1]
  • Nejčastěji je doporučováno 4 až 10 intervalů, v závislosti na druhu použité metody[1]
    • počet intervalů je omezen schopností oka rozeznávat odstíny barvy či jemnost rastru
    • ovlivněno taktéž účelem mapy
      • mnoho intervalů = příliš rozdrobená mapa[3]
      • málo intervalů = pouze hrubá informace[3]
  • Hodnoty z intervalů stupnice musí mít své grafické vyjádření v mapě[1][2]
    • interval nesmí obsahovat pouze jednu hodnotu[1]
    • intervalová stupnice proto není vhodná pro znázorňování málo početných souborů[1]
  • Účelem intervalové stupnice je regionalizovat jev[1]
  • Pro kartodiagramy (s intervalovou stupnicí) se parametry diagramů počítají ze středu intervalu[1]
    • parametry – např. strany čtverců, trojúhelníků…

Druhy intervalových stupnic

Obecné rozdělení stupnic dle [2]

Dělení stupnic dle [2], každá stupnice je určena pro dané rozdělení statistického souboru. Názorná ukázka použití dané stupnice na datech je v kapitole “Obecný postup tvorby intervalové stupnice”. Kapitola s rozdělením stupnic je pak návodem pro ostatní rozdělení, jenž nejsou v obecném postupu.

1.1. Stupnice intervalové – plynule navazující

  • Intervaly na sebe plynule navazují
  • Nejpropracovanější a nejpoužívanější stupnice[2]
  • Stupnice odvozené od mediánu nebo průměru (ve skupině nepravidelných) je třeba zvážit s přihlédnutím k účelu mapy[2]
    • největší pravděpodobnost výskytu v Gaussově rozdělení je v oblasti průměru, proto při vložení hranice intervalu do průměru dojde k symetrickému rozdělení homogenních hodnot[2]
      • oblast homogenity bude rozdělena ve dvou intervalech na nadprůměrné a podprůměrné hodnoty
      • autor se musí rozhodnout, zdali nechce ukázat oblast homogenity jako samostatný interval
Intervalová plynule navazující stupnice.
Zdroj [1]

1.1.1. Konstantní stupnice

  • 1.1.1.1. Stupnice s rovnoměrným rozdělením celé šíře souboru intervaly o konstantní délce[2]
    • používá se především při prvotním přiblížení datového souboru pro tvorbu histogramu četností[2]

1.1.2. Pravidelně rostoucí (klesající) stupnice

  • 1.1.2.1. Pravidelná geometrická stupnice
    • běžně se nepoužívá[2]
    • vyznačuje se pravidelně rostoucími intervaly – každý další interval je dvakrát širší, než předchozí[2]
      • např. 5,1 – 10,0; 10,1 – 20,0; 20,1 – 40,0; 40,1 – 80,1…
  • 1.1.2.2.Logaritmická stupnice
    • běžně se nepoužívá[2]
  • 1.1.2.3. Všechny další stupnice s matematicky definovanou posloupností
    • ale pouze pokud se velikost následujícího intervalu zvětšuje (zmenšuje)[2]
      • použití jen v teoretickém výzkumu[2]

1.1.3. Nepravidelné stupnice

  • 1.1.3.1.Stupnice s rovnoměrným rozdělením úseku velkých četností jevu, ve kterých je oblast minimálních výskytů omezena do jednoho až dvou intervalů
    • u normálního rozdělení[2]
    • u extrémně levostranného nebo pravostranného rozdělení četností[2]
    • u rozdělení blízkého exponenciálnímu[2]
    • u rozdělení typu U[2]
    • u rozdělení Pearsonovy křivky třetího typu[2]
  • 1.1.3.2.Stupnice s exponenciálním rozdělením variační šíře úseku velkých četností
    • úsek velkých četností je rozdělen exponenciálně a oblast minimálních výskytů do jednoho až dvou intervalů[2]
  • 1.1.3.3.Stupnice sedlové
    • u vícevrcholového rozdělení četností[2]
    • hranice intervalů jsou definovány minimy (event. inflexními body) průběhu rozdělení četností[2]
      • podobně definované hranice jsou i u jednovrcholového rozdělení četností (Gaussovo normální rozdělení)[2]
  • 1.1.3.4.Stupnice odvozené od průměru celého souboru
    • u normálního rozdělení souboru[2]
    • a) průměr xprům a směrodatná odchylka s
      • hranice intervalů jsou (∞; xprům – s⟩; (xprům – s; xprům⟩; (xprům; xprům + s⟩; (xprům + s; ∞⟩
    • b) průměr xprům a dvojnásobek směrodatné odchylky 2s
      • hranice intervalů jsou (∞; xprům – 2s⟩; (xprům – 2s; xprům⟩; (xprům; xprům + 2s⟩; (xprům + 2s; ∞⟩
    • c) průměr xprům a průměrná odchylka od průměru d
      • hranice intervalů jsou (∞; xprům – dx⟩; (xprům – dx; xprům⟩; (xprům; xprům + dx⟩; (xprům + dx; ∞⟩
  • 1.1.3.5.Stupnice odvozené od mediánu celého souboru
    • u normálního rozdělení souboru[2]
    • a) medián xmed, dolní kvartil x25 a horní kvartil x75
      • hranice intervalů jsou (∞; x25⟩; (x25; xmed⟩; (xmed; x75⟩; (x75; ∞⟩
    • b) medián xmed a pentily nebo výjimečně decily

1.2. Stupnice intervalové – skokové

  • Stupnice, ve kterých je jeden či více intervalů vypuštěno[2]
    • stupnice není plynulá, vznikne mezera – hiját
    • důvodem vypuštění intervalu může být pouze neexistence hodnot v mapě pro daný interval[2]
Intervalová stupnice s hiátem dle [1] (upraveno)
Nejnižší tři stupně na sebe navazují (druhý propojen vodící linkou), rozmezí 8000 – 9500 je oboustranně odděleno hiáty.

1.2.1. Stupnice skokové s hijátem

  • 1.2.1.1. Stupnice aritmetická s hijátem
  • 1.2.1.2. Stupnice geometrická s hijátem
  • 1.2.1.3. Stupnice logaritmická s hijátem
  • 1.2.1.4. Stupnice s matematicky definovanou posloupností s hijátem
  • 1.2.1.5. Stupnice sedlová s hijátem

Obecný postup tvorby intervalové stupnice

  • 1. Vytvoří se histogram četností
    • tzn. rozdělení datové sady do vhodných stejných intervalů[1]
    • takové intervaly, ve kterých se data rozloží tak, aby četnost jevu (n) byla rozložena v téměř celé šíři výskytu[1]
  • 2. Poté se intervaly histogramu proloží křivka hodnot výskytu jevu v intervalech[1]
    • některé intervaly budou mít vyšší počet výskytů než jiné
  • 3. Křivka četností se následně porovná s možnými teoretickými četnostmi výskytu[1]
    • viz obrázky
  • 4. Provede se testování normality rozdělení (kromě vícevrcholového)[2]
  • 5. Vytvoří se stupnice podle povahy rozdělení četností[2]
  • 6. Zvolí se vhodné barvy nebo rastry[2]

Postup pro nejběžnější rozdělení

a) – špatně, b) – správně
normální rozdělení, ploché normální rozdělení a vícevrcholové rozdělení
a) – špatně, b) – správně
rozdělení blízké exponenciálnímu, rozdělení tvaru U, rozdělení Pearsonovy křivky III. typu
  • Normální a ploché normální rozdělení četností
    • používá se rozdělení souboru do 4 intervalů[1]
    • vzniknou intervalové, plynule navazující stupnice o nepravidelných šířkách[1]
      • krajní intervaly normálního rozdělení sahají do nekonečna, proto nemohou být intervaly rovnoměrné[1]
    • k vymezení se používá aritmetický průměr (xprům) a směrodatná odchylka (s)
      • pokud je norm. rozdělení ploché, lze použít k rozdělení dvojnásobek směrodatné odchylky[1]
    • pokud potřebujeme více než 4 intervaly, lze použít např. decily[1]
      • rozdělení na 10 intervalů ale může být problém pro interpretaci a přehlednost
  • Vícevrcholové rozdělení četností
    • ukazuje na nesourodý statistický soubor[1]
      • každý vrchol ukazuje oblast dat s typickou společnou vlastností[1]
    • intervaly vymezíme tak, že interval zahrnuje vrchol a nejbližší okolí[1]
      • hraniční body obvykle v sedlech křivky[1]
  • Rozdělení četností blízké exponenciálnímu
    • v souboru je velké množství nízkých hodnot[1]
    • rozděluje se na úsek četných nízkých hodnot do několika exponenciálně dělených intervalů a úsek minimálních výskytů v jednom až dvou intervalech[3]
  • Rozdělení typu U a rozdělení Pearsonovy křivky III. typu
    • v geografických disciplínách méně častý výskyt
    • řazení do pravidelných intervalů oblasti nejvyšších a nejnižších výskytů jevu, oblast (relativně) rovnoběžná s osou x je v jednom širším intervalu[1]
      • snaha zachytit něco společného do jednoho intervalu[1]

–> Zpět na rozcestník kartografie

Zdroje

[1] Kaňok, Voženílek: Seriál Chyby v mapách. 8 – Stupnice. Geobusiness 1/2007 – 12/2008
[2] Kaňok: Kartogram a kartodiagram – stanovení objektivní stupnice. Sborník české geografické společnosti. Rok 1999, číslo 4, ročník 106.
[3] Voženílek, V., Kaňok, J., a kol.(2011): Metody tematické kartografie – Vizualizace prostorových jevů. Stupnice v kartografii. Univerzita Palackého v Olomouci, 216s. 9788024427904