Vjem hloubky
- Vychází z odlišné intenzity barvev[1]
- modrá a zelená se lépe čtou z krátké vzdálenosti, purpurová je naopak vidět na velkou vzdálenost[1]
- Barvy s kratší vlnovou délkou (modrá) se zdají být v mapě hlubší – vzdálenější[1]
- Barvy s větší vlnovou délkou se jeví (červená) se zdají být blíže[1]
- Využití
- ve stupnicích barev řazených dle spektra (zelená-žlutá-ozanžová-červená)[1]
- při vyjádření pozitivní a negativní hodnoty[1]
- při dojmu vzdálenosti[1]
Pocit tepla/chladu
- Teplé barvy: červená, oranžová, žlutá
- vytvářejí pocit tepla – použití pro pozitivní jevy
- Studené barvy: zelená, modrá, fialová
- vytvářejí chladné pocity – využití pro negativní jevy
- Praktická aplikace na klimatických, vojenských mapách…
- červená přítel, modrá nepřítel

Zdroj

Vzrušivost barev
- Klidné barvy: žlutozelená až modrá[1]
- zelená je nejklidnější
- Vzrušivé barvy: červená
- Využití k zdůraznění dominant nebo negativních jevů (vzrušivě)[1]
- a naopak potlačení podkladu nebo druhořadých prvků
Optická váha barev
- Není u všech barev stejná[1]
- závisí na tónu, jasu i sytosti
- Nejnižší váha: bílá a žlutá
- od nich se na obě strany spektra optická váha zvyšuje[1]
- Nespektrální barvy (hnědá) nelze jednoznačně zařadit[1]
- Pro důležitější jevy se používají barvy s vyšší optickou váhou, než pro méně důležité[1]
–> Zpět na rozcestník kartografie
Zdroje
[1] Kaňok, Voženílek: Seriál Chyby v mapách. 5 -Barvy v mapách. Geobusiness 1/2007 – 12/2008