- Člověk je schopen vidět až 168 mil. barev[1]
- najednou ovšem rozezná jen zhruba 10 tisíc [1]
- různá citlivost na různé barvy
- Barevné modely nejsou schopny zachytit všechny barvy
- Prostor dosažitelných barev nazýváme Barevný gamut
- pro různé modely a zařízení je různě velký
- barvy za hranicí gamutu zobrazuje v sousedním odstínu, který dokáže popsat [1]
- například základní barva v RGB modelu – červená, jen v modelu CMYK za hranicí gamutu [1]

- Modely slouží pro organizaci barev a vymezení jejich odstínů, které dokážeme vytisknout, vnímat nebo zobrazit na monitoru[1]
- jde o principy kombinace základních barev, odstínů, jasu a sytosti v počítačové grafice[1]
- popisují způsob namíchání základních barev aby bylo dosaženo co nejreálnější barvy[1]
- Prvním modelem byl model CIE 1931
- ve 2D zobrazoval všechny barvy s plným jasem
- V současnosti používáme 4 základní modely – RGB, CMYK, HSV, CIE[1]
- každý se hodí pro jiný typ použití
- Modely lze dělit podle principu, nakterém jsou založeny[1]
- modely založené na fyziologii lidského oka
- CMYK, RGB
- modely založené na fyzikálním měčení spektrální odrazivosti
- CIE
- psychologické a psychofizikální modely
- HSV (HSB)
- modely založené na fyziologii lidského oka
CIE 1931
- Pracuje jen s tónem barvy a sytostí [1]
- Křivka ve tvaru podkovy[1]
- všechny barvy spektra od červené po fialovou
- přirozené barvy
- na spojnici krajních bodů křivky
- nepřirozené barvy (nevyskytující se po rozkladu světla hranolem)
- všechny barvy spektra od červené po fialovou

RGB
- Aditivní model
- kombinuje světla třech základních barev – červené, zelené a modré (RGB)
- podle tří typů čípků v lidském oku
- kombinuje světla třech základních barev – červené, zelené a modré (RGB)
- Intenzita každé základní barvy bývá vyjádřena v číselném formátu 0 až 255[1]
- bílá barva – 255, 255, 255
- černá – 0, 0, 0
- Nejčastěji zobrazován jako RGB krychle
- osa x – červená, osa y – zelená, osa z – modrá
- Používání v monitorech a projektorech
- v zařízeních vyzařujících světlo
- Varianty modelu
- model nebyl přesně specifikován, vzniklo více modelů používajících jiné odstíny základní barvy [1]
- sRGB
- standardní model pro Windows
- AdobeRGB
- větší gamut, zejména v zeleno-modré


CMYK
- Substraktivní model
- založen na schopnosti barev pohlcovat světlo
- složením čtyř pygmentů – azurová, purpurová, žlutá a doplňková černá (CMYK)
- Cyan, Magenta, Yellow a K – černá (Key)
- Složením základních barev vzniká černá (narozdíl od RGB – bílá)
- platí v ideálním případě – reálná CMY barviva ale dohromady vytvoří jen tmavě šedou, samostatná černá je navíc podstatně ekonomičtější[3]
- proto K – černá – doplňková barva
- platí v ideálním případě – reálná CMY barviva ale dohromady vytvoří jen tmavě šedou, samostatná černá je navíc podstatně ekonomičtější[3]
- Zastoupení barev v modelu určují procenta jednotlivých složek
- Nejčastěji pro tiskárny
HSB (HSV)
- Vychází z lidského vnímání barev
- Pro vyjádření barvy se používá číselné vyjádření odstínu, jasu a sytosti[2]
- H – hue, S – saturation, V (B) – Value (Brightness)
- nepoužívá dílčí barvy jako RGB a CMYK, ale hodnoty základních proměnných
- Nejčastěji používán v grafických aplikacích
- výhodou je možnost korekce jasu a sytosti bez změny odstínu
- člověk si dokáže představit, jak bude vypadat daná barva po přidání jasu, ale jen těžko si představí, jak bude daná barva vypadat po přidání např. zelené složky – vhodné pro barevné korekce
- výhodou je možnost korekce jasu a sytosti bez změny odstínu
- Odstín vyjádřen barevným kruhem ve stupních
- 0 – 360
- Sytost a jas vyjádřena v procentech
- 0 – 100 %
–> Zpět na rozcestník kartografie
Zdroje
[1] WIKISOFIA.CZ: Reprezentace a vytváření barev . Dostupné zde.